Je to bojovnice! Den po drsném pádu v sobotním sjezdu v Crans Montaně lyžařka Ester Ledecká do poslední chvíle zvažovala, jestli půjde na start super-G. Navzdory nepříjemným bolestem na několika místech těla to zvládla. Pro její závodnické sebevědomí je to neocenitelné. „Do budoucích závodů to bylo strašně důležité, že jsme to zvládli. Bylo to hektických 24 hodin, ale musíme všichni smeknout klobouk,“ chválil trenér Tomáš Bank. Ledecká skončila patnáctá.
Veni, vidi, vici? Kdepak, tohle nebylo jako na olympiádě v Pchjongčchangu. Po sobotním drsném pádu ve sjezdu bylo pro Ester Ledeckou vítězstvím už jenom to, že v neděli v super-G v stála v Crans Montaně na startu.
„Veni, vidi, survive…“ upravila si Ledecká slavný výrok připisovaný Juliu Ceasarovi.
A přesně tak to bylo. Přišla na start, viděla a přežila. A po drsném sobotním karambolu to není málo. Vždyť na start šla se čtyřmi vnitřními stehy v puse, které spravily roztržený ret. Při každé nerovnosti cítila bolest. K tomu měla ještě další zranění.
„Při pádu si Ester poranila obličej, utrhla si pod dásní kus rtu, takže to museli sešívat vevnitř pusy. Je to hodně bolestivé, nemůže se pořádně ani najíst,“ líčil trenér Bank. „Dál si poranila rameno, což ji při startu limitovalo docela hodně a v pohyblivosti, ramena jsou důležitá pro dodržování rovnováhy. Nemohla se s tím moc hýbat. Ještě si poranila pravou hýždi, je celá taková potlučená. Naštěstí nic vážného…“
V takovém stavu tak byl její start v nedělním super-G nejistý do poslední chvíle. Klíčovou roli hrál fyzioterapeut Michal Lešák, zvaný Méďa, který závodnici dal dohromady tak, aby byla schopná ostrou jízdu zvládnout.
„Méďa mě celou stejpoval, abych držela pohromadě. Obličej mi zatejpoval taky, aby mi nepraskly stehy a cestou mi neplandal,“ líčila Ledecká. „Rozhodla jsem se pár minut před startem. Ale v hlavě jsem to měla už od včera, celý tým jel jako normálně. Nikdo ani na vteřinu nevypadl z tempa.“
Byla to citlivá situace. Ledecká byla po pádu celá bolavá, karambol ji mohl ovlivnit i psychicky. Pro její lyžařské sebevědomí bylo ale podstatné, aby se dala co nejdřív dohromady, a pokud možno stála v neděli na startu.
„Ihned po úraze byla transportována do nemocnice, kde se podrobila řadě vyšetření a strávila tam opravdu dlouhou dobu. Na hotel jsme se vrátili až pozdě odpoledne, rozhodovali jsme se, jestli bude možnost nastoupit do závodu. Jestli má Ester motivaci nastoupit, což okamžitě měla,“ vysvětloval Lešák. „Nejtěžší bylo se rozhodnout, co dělat s poraněním obličeje. Na vnitřním rtu má čtyři stehy, spoustu odřenin, hlavně výrazný otok, což při super-g byla její největší limitace.“
Ledecká se nakonec postavila na start. Snažila se jet agresivně a měla naději se dostat do elitní desítky. Na závěrečném skoku ale udělala chybu, málem neprojela branku a nabraná ztráta jí srazila na patnácté místo. Ledecká je sice zvyklá útočit výš, ale tentokrát to pro ni bylo jako vítězství.
„Dnešní výkon Ester hodnotím velmi vysoko, protože stav, v kterém byla, nebyl vůbec v závodním módu. Do poslední chvíli jsme nevěděli, jestli pojede,“ hodnotil Bank. „Patnácté místo je velmi dobré, v dnešním stavu to pokládám za zázrak.“
Pro Ledeckou má cenu především samotný fakt, že se v těžké situaci dostala na start, získala zase jistotu na svahu a vzpomínky na bolavý karambol si vyhnala z hlavy závodní jízdou.
„Bylo strašně důležité, že startovala. Situace nebyla jednoduchá. Nešlo jenom o fyzický, ale i o psychický stav. Po takhle těžkém pádu není vůbec jednoduché do toho znovu naskočit a jet nějak rozumně,“ vysvětloval Bank. „A ona jela velmi dobře. Ester neskutečně zabojovala, dělala nějaké chyby, ale bylo strašně důležité, že to překonala a sjela dobrou jízdu hned druhý den.“
Nebylo to ale rozhodnutí, které by se drželo při zdi. Případný další pád by mohl mít nedozírné následky.
„Bylo to hodně riskantní. Kdyby spadla znova, že si málo věřila, byla by to samozřejmě katastrofa. Dlouhou dobu by se z toho vzpamatovávala. Buďme rádi, že risk vyšel, musíme poděkovat Štěstěně…“ radoval se Bank.
Ledecká teď dostane dva dny volno, které využije k získání nových sil.
„Cítím se, jako kdyby mě přejel náklaďák,“ popsala aktuální stav.
Sezona ale rychle pílí dál. Příští víkend čeká v Garmisch-Partenkirchenu rychlostní generálka na světový šampionát v Cortině.
„Budeme se snažit, aby byla stoprocentně připravená už ve čtvrtek na trénink v Garmischi. Pokud by se to nepodařilo, tak určitě bude určitě stoprocentně připravená na mistrovství světa,“ líčí Lešák. „Je to bojovnice, což dneska mohli všichni vidět.“
