Patřil do slavného týmu vicemistrů Evropy 1996 a teď se bývalý obránce Karel Rada pokouší o další fotbalovou senzaci. Jako trenér ženské reprezentace má nadějně rozjetou kvalifikaci na mistrovství světa 2019. Češky dokázaly vzdorovat obrovi z Německa i silnému Islandu a po čtyřech zápasech z osmi pořád živí naději minimálně na baráž.
Jasné výhry na Faerských ostrovech a ve Slovinsku, k tomu statečný výkon proti Německu a remíza s Islandem. „Najednou vidíme, že se dá hrát s každým,“ žasne slávistická záložnice Eva Bartoňová.
České fotbalistky si nikdy nezahrály EURO ani MS, teď mají historickou šanci. Co stojí za tou proměnou? Hráčky se shodnou: trenér Rada! To on nařídil vycházet z pevné obrany (Češky ji mají ve své skupině nejlepší), to on udělal z několika partiček pospolitý tým.
„Holky dřív měly bezva partu spíš mimo hřiště, teď už jsou jednotné i na place,“ všímá si vedoucí ženské reprezentace, bývalý ligový útočník Tomáš Pešír. A ještě jeden detail: trenér Rada chtěl před blížícím se přátelákem s Baskickem nechat opory odpočívat doma, ony se však samy přihlásily, že chtějí jet.
„Týmový duch dělá hodně,“ vykládá Rada. „Holky se i jinak radují. Připomíná mi to euforii Islanďanek: když dají šestý gól v rozhodnutém zápase na Faerech, slaví ho jako první.“ V nedávné bitvě s Islandem to zažila Bartoňová, jež se podepsala pod klíčový gól na 1:1. Právě díky téhle trefě Češky v kvalifikaci pořád žijí. „Běžela jsem až ke střídačce, chtěla jsem to oslavit úplně se všemi. Nedivte se, byl to můj nejdůležitější gól.“
Dost pomáhá taky mentální koučink. „Modelová situace: trenér něco řekne, holky to odkývají, ale pak se zjistí, že souvislost těch slov úplně nepochopily. To je práce pro mentálního kouče, který jde do hloubky a rozebírá podstatu trenérových slov,“ vysvětluje Rada.
Radovy nápady: Neparkovat autobus s Němkami!
Zkušenosti ze sezení s mentálním trenérem se hodí hlavně v zápasech. Přesně, jak o tom mluví sparťanská obránkyně Petra Vyštejnová: „Ženské myšlení a logika je nastavená jinak, u nás dělá hlava víc než u kluků. Proto máme mentálního kouče: pracuje s námi, abychom si na hřišti víc věřily.“
Pomohlo to i Bartoňové, jež si na začátku druhé půle šlágru s Německem vstřelila smolný vlastní gól. „Dřív bych se složila, ale teď jsem si řekla, že už nemám co ztratit. Zvedla jsem hlavu a jela jsem dál.“
Pak je tu zmíněný faktor Rada. Před lety začínal v Plzni u juniorek, teď už šéfuje ženskému nároďáku. Před bitvou s Německem přišel s možná odvážnou myšlenkou: „Žádný zaparkovaný autobus, dámy! Postavíme dva hroty a nenecháme Němky hrát.“ Byla to troufalá taktika, ale účinná. Není to tak dávno, co Češky od gigantů dostávaly potupné výprasky, nyní s nimi hrají vyrovnané partie.
„Pořád nejsme dokonalí, přesto jsme udělali slušný pokrok,“ spokojeně se usmívá trenér Rada. „Postup visí vysoko, ale popereme se o něj, to vám můžu slíbit.“
