PŘÍMO Z LONDÝNA | Šest let musel český tenista Tomáš Berdych čekat, než se opět probojuje do semifinále Wimbledonu. Teď se mu to díky jasné výhře nad Lucasem Pouillem povedlo, on však dokázal zachovat tvář hráče pokeru. Ještě není u cíle, nemá smysl se nechat unést.
I tohle jste se během kariéry naučil, že?
„Jo, tyhle chvíle už mám za sebou. Dobře si uvědomuju, že ještě není konec turnaje. Vždycky, když člověk udělá první krok, tak je to něco nového. Ale tohle už mám za sebou a doufám, že třeba ještě bude nějaký zápas, po kterém budu moct opravdu skákat.“
Takže si ani nepřipadáte v grandslamovém semifinále?
„Všechno běželo strašně rychle, docela hekticky. Měl jsem jiný program než obvykle. Je skvělé postoupit takhle daleko. Ale ještě je o co hrát. Soustředím se na další zápas.“
Po čtyřech dnech hraní vás konečně ve čtvrtek čeká volný den. Jak se na něj těšíte?
„Ani nevím, co budu dělat? (smích) Ale vážně, už ho potřebuju. Podařilo se mi pár těchto těžkých dní přežít, bude to zasloužené volno.“
Mladíka Lucase Pouilleho jste ve čtvrtfinále jasně předčil. Byl to zápase o zkušenostech?
„Určitě byl. Bylo na něm vidět, že do zápasu vstoupil dost rozpačitě, mohla na něm být i znát únava z posledního utkání (pětisetový duel s Tomicem). I když člověk není v ideální pozici, tak musí vydržet, protože ostatní na tom nemusí být taky dvakrát nejlíp. Na začátku jsem hledal rytmus, protože Lucas hrál úplně jiným stylem než předtím Jirka
Veselý
. Na konci prvního setu jsem se do toho dostal a pak už to běželo dobře. Diktoval jsem tempo výměn, hrál jsem, co jsem chtěl a potřeboval. Zvládl jsem to dneska rychle, pošetřil síly. I tohle může být výhoda navíc.“
Související články
