Jedinou a vítěznou branku v sobotním finále Ligy mistrů vstřelil Kai Havertz. Posila, za kterou Chelsea neváhala položit na stůl 100 milionů eur. Jenže v Portu se po skalpu Manchesteru City mluvilo o někom jiném. Ústřední postavou byl N´golo Kanté. Defenzivní záložník. Pracant. Prcek. Stydlín. Muž na černou práci. Ten, kdo vymazal střeďáky City. Zkrátka Muž utkání.
Měří jen 169 centimetrů, ale na hřišti jej nikdy nepřehlédnete. N´golo Kanté. Třetí plíce Chelsea. Ten, co hraje za dva. Je opředen mýty a báchorkami. V Leicesteru o něm během mistrovské sezony 2015/16 s oblibou říkali: Sedmdesát procent země je pokryto vodou, zbytek Kantém.
V létě 2015 jej za 9 milionů eur přiváděl Leicester z Caen a trenér Claudio Ranieri se bál průšvihu. Když za něj o rok později vysázela Chelsea 32 milionů liber (asi 1,02 miliardy) fotbalová veřejnost ji gratulovala ke kaufu roku. Ne nadarmo se Kanté podílel na druhém ligovém titulu v řadě.
Už v letošním semifinále proti Realu Madridu vyčistil střed pole pro hráče Chelsea. Zosobnění tvůrčí geniality Toni Kroos a Luka Modrič vypadali jak po tvrdém restartu. Na všudybyla z Chelsea nenašli účinnou zbraň.
Pep Guardiola jako by se ve finále, které pro City již několik let mocně touží vyhrát, nepoučil. Do středu pole napasoval především techniky Bernarda Silvu a Phila Fodena. Bojovník Ilkay Gündogan byl na vše sám. Rodri a Fernandinho – čirá síla, od přírody dříči hlavně do defenzivy, slavnostní duel sledovali jen z lavičky.
A tak drobný „Demolition Man“ z Londýna ničil. Zálohu City k ničemu nepustil. Byl všude. Opět se potvrdila slova Jamieho Redknappa, který o Kantém před pár lety ve svém blogu napsal: „Hrát proti němu je noční můra. Je jako hasič, který hasí požáry po celém hřišti.“
Když měla UEFA vybrat Muže utkání, jeden z legendárních box to box záložníků v historii Patrick Vieira měl jasno. „Kanté měl masivní přínos ve středu hřiště. A to jak s balonem, tak i bez jeho držení. S Jorginhem vytvořili excelentní dvojici.“
Po konečném hvizdu jej stoper Kurt Zouma vzal do náručí a po sociálních sítích se zprofanovala hláška: „Kanté donesl Chelsea do finále Ligy mistrů, hráči Chelsea nyní budou nosit Kantého.“
Joe Cole, někdejší opora „blues“, se ve studiu BT Sport rozplýval. „Neskutečné. Když jsem hrál s Claudem Makélélém, myslel jsem si, že je nejlepším hráčem v dějinách fotbalu na této pozici. Pak jsem ale viděl Kantého... N´golo je Makélélé plus extra.“
| Přesnost přihrávek | 85 % |
| Dotyky s míčem | 53 |
| Vyhrané souboje | 11 |
| Získané míče | 10 |
| Vyhrané vzdušné souboje | 4 |
| Skluzy | 3 |
| Odvrácené míče | 2 |
| Zachycené míče | 2 |
| Faulován | 2x |
Ostatně Redknapp jej k francouzské legendě připomínal již před lety. „Spíš je Makelélé, Robson a Keane v jednom. Nikdy jsem neviděl hráče, jako je on,“ nechápala ikona Liverpoolu. „Jednou jsem se ptal Stevea Walshe, skauta, který ho přivedl do Leicesteru, a řekl mi: Kanté bude hrát vpravo, Drinkwater uprostřed a nalevo Kanté…“
Pokud byste si mysleli, že sláva stoupne hráči s číslem sedm do hlavy, jste vedle. Narodil se do pařížské čtvrti přistěhovalců. Kantého rodina pocházela z Mali. Do 10 let hrál fotbal pouze na ulici. V 21 byl schovaný jako nevykutaný diamant ve třetí francouzské lize. Dodnes se chová pokorně. Jezdí v obyčejném autě a spoluhráči se smějí, že používá ošoupaný telefon.
Když vyhrál s Francií MS v Rusku, styděl se polaskat nejcennější trofej planety. Když v sobotu v Portu přijímali hráči „blues“ zlaté medaile a laškovali s ušatým pohárem, Kanté jej jen oběma rukama nesměle pohladil.
Během posledních pěti let vyhrál dvakrát Premier League, Ligu mistrů, Evropskou ligu a MS. Přesto se necítí jako velikán. S Francií nyní vstoupí do evropského šampionátu. Právě tato trofej mu do výjimečné sbírky schází.
Makélélé mu již za několik týdnů může být na tomto světě malý.
Góly
Domácí:
Hosté: 42. Havertz
Sestavy
Domácí: Ederson – Walker, Dias, Stones, Zinčenko – B. Silva (64. Fernandinho), Gündoğan, Foden – Sterling (77. Agüero), De Bruyne /C/ (60. Jesus), Mahríz.
Hosté: E. Mendy – Azpilicueta /C/, T. Silva (39. Christensen), Rüdiger – James, Kanté, Jorginho, Chilwell – Mount (80. Kovačić), Werner (66. Pulišić), Havertz.
Náhradníci
Domácí: Carson, Steffen, Aké, Laporte, Cancelo, García, Mendy, Rodri, Fernandinho, Jesus, Agüero, Torres
Hosté: Arrizabalaga, Caballero, Alonso, Christensen, Zouma, Emerson, Pulisic, Kovačić, Hudson-Odoi, Zíjáš, Gilmour, Giroud
Karty
Domácí: Gündoğan, Jesus
Hosté: Rüdiger
Rozhodčí
Mateu – Cebrián, del Palomar (ESP)
Stadion
Estádio do Dragão, Porto
Návštěva
16 500 diváků
