Kopaná vs. fotbal. K této zkratce vybízí srovnání dvou super šlágrů, které se ve stejný den uskutečnily v české a v anglické nejvyšší soutěži. Zatímco v utkání Sparty s Plzní (2:1) hrály prim souboje, fauly, přerušování, zdržování a přehmaty rozhodčích, ostrovní hit mezi Manchesterem City a Arsenalem (4:1) nabídl více hry v podobě delších kombinací, méně osobních střetů a většího vzájemného respektu všech aktérů. O sudích nemluvě. Doložme to objektivními fakty.
Na úvod otázka: proč si lidi kupují lístek na fotbal? Aby viděli představení, ve kterém se bude co nejvíce hrát. V Anglii to pochopili, proto se dlouhodobě snaží zamezovat veškerým prostojům. Výsledek? V mega bitvě o titul Manchester City-Arsenal byl míč ve hře 53 minut a 10 vteřin. Na letenském stadionu se hrálo pouhých 40 minut a 14 vteřin!!!
Když si spočítáme dobu, kdy byla hra z různých důvodů přerušená, příkop mezi elitním utkáním FORTUNA:LIGY a Premier League se ještě prohloubí. Na Spartě se nehrálo 72 minut a 46 vteřin, na Etihad stadium byl míč mimo hru 47 minut a 49 vteřin.
Shrňme to: zatímco v české lize se v boji špičkových celků zhruba dvě třetiny zápasu nehrálo, v Anglii dvě nejvýše postavená mužstva strávila opravdovým hraním víc než polovinu utkání. Je to i jejich odpovědnost vůči divákům, kteří si zaplatili vstupné. Ti neinvestují nemalé peníze pro to, aby se dívali na prodlevy.
Teď se ponořme hlouběji do příčin markantního rozdílu. První zastávku uděláme u přihrávek. Guardiolovův a Artetův celek jich společně nastřádaly 885 (City 462, Arsenal 423). Stejná metrika na Letné? 614 (Sparta 416, Plzeň 198).
Co říkají statistiky v kolonce průměr přihrávek na jednu kombinační akci? Letná: 2,43, Etihad stadium 5,15. Takže fanoušci v Manchesteru měli možnost sledovat při jedné akci o téměř 3 přihrávky více než ti v Praze. Přitom oba celky na Letné nehrály pod takovým prostorovým tlakem jako hráči Citizens a Arsenalu.
Kouč Pep Guardiola navíc upravil pro tento zápas strategii ve prospěch delších pasů na úkor těch kratších. Chtěl se vyhnout kvalitnímu vysunutému presinku soupeře, a tak jeho svěřenci častěji používali při rozehrávce nákop na útočníka Erlinga Haalanda. Proto Citizens nasbírali 44 dlouhých přihrávek, což je pro ně neobvyklé číslo. Přesto jejich průměr přihrávek na jednu kombinační akci činil 5,37.
Sparťané nakupili v duelu se Západočechy 47 dlouhých pasů a měli průměr přihrávek na jednu akci 2,97. Co mužstvo Michala Bílka, které vsadilo na Letné (a nejen tam) na nakopávanou? 44 dlouhých přihrávek, 1, 75 přihrávek na akci.
Letmo k dalším kontrastům. Počet faulů, který vypovídá o schopnosti konstruktivního bránění, jednoho ze základních pilířů moderního fotbalu: Sparta-Plzeň 33 (Letenští 11, viktoriáni 22), City-Arsenal 26 (13, 13). Počet soubojů 247:154 ve prospěch pražského zápasu.
