Během nekonečného martyria přelíčení v kauze machinací se státními dotacemi do sportu se poprvé stalo, že na chodbách soudu nebyl slyšet hluboký hlas Miroslava Pelty. Ani typické „víš jak, viď“, tedy trochu nesmyslná formulka, kterou často končí větu. Neozýval se ani smích lidí poslouchající jeho věčné šoufky. Do soudní síně vyslechnout si rozsudek nenakráčel jako „Velký čáp“, na pantomimické číslo jeho přezdívky došlo už dřív, kdy věci ještě nebyly na hraně, a bodrý chlap ze severu byl přesvědčen, že u soudu obstojí.
Fotografům a kameramanům, kteří u žluté budovy městského soudu v Praze netrpělivě čekali, neposkytl ani náznak úsměvu, či jiné emoce. Pelta se choval „nepeltovsky“, vzhledem k vážnosti situace však zcela pochopitelně. Nikdo nechce v soudní síni podruhé během roku a půl slyšet, že je odsouzen k šesti letům nepodmíněně a zaplacení pětimilionové pokuty.
Majitel fotbalového Jablonce dorazil k soudu za doprovodu právního zástupce Bronislava Šeráka dvacet minut před vynesením rozsudku. Přesně ve 12.40. V bledě modrém obleku a bílé košili vešel do budovy. Už před ní byl poprvé konfrontován jedním z televizních reportérů.
„Pane Pelto, jak to dopadne?“
„Jste nervózní?“
Hlavní aktér dotační kauzy se zahleděl do kamery, nehnul ani brvou. Na rozhovory evidentně neměl náladu. To samé se opakovalo v prvním patře městského soudu. Na Peltu vystartovaly televizní štáby, nic se nedozvěděly. Při předchozích jednáních se přitom „přepadovkám“ nebránil. Pár slov, či větných spojení médiím poskytl. Ochotně, bez vytáček.
Když ve čtvrtek prošel okolo novinářů, na úzké chodbě před soudní síní vyčkával na verdikt. S nikým se příliš nebavil, jen pozdravil advokáty a další obžalované. Krátce po jedné hodině se pak vedle někdejšího šéfa odboru sportu na MŠMT Zdeňka Břízy usadil na lavici obžalovaných a čekal na verdikt předsedkyně soudního senátu Lenky Cihlářové.
Vinen. Šest let nepodmíněně. Pokuta pět milionů korun.
Když soudkyně četla klíčové pasáže o výši trestu, Pelta hleděl do země. Emoce uložil do nitra. Navenek žádné neprojevil. Při čtení odůvodnění rozsudku napsal několik textových zpráv. Vzhledem k Peltově – do jisté míry – akční povaze, je možné, že již se svými nejbližšími vymýšlel krizová řešení. V závěru více než dvouhodinové řeči Cihlářové se zády opřel o lavici a natáhl dlouhé nohy. Vypadal rezignovaně.
Bylo to však jen zdání, mýlka. Skládat zbraně dopředu, není Peltův styl. Po rozsudku se postavil před novináře a důrazně pronesl, že bude bojovat. Víc neřekl a v doprovodu svého právníka odešel.
U soudu prožil další nejhorší den svého života…
Miroslav Jansta
Miroslav Pelta
Ondřej Škvor, redaktor Sportu
Radek Špryňar, redaktor Sportu
Simona Kratochvílová
Předseda České unie sportu Miroslav Jansta věří v osvobozující verdikt. „Jinak by došlo k ohýbání práva,“ prohlásil.
Miroslav Jansta zvýšil hlas. „Já nechápu, že pan stání zástupce nevidí, že poškozený je ČUS a zvýhodněný je ČOV a České obec sokolská.“ Vysvětluje tak, proč se ozval, když v roce 2017 viděl návrh tabulky úřednice Krumphanzlové. „Spravedlnost tam nebyla. To byla urážka. Toto byla celá moje úloha.“
„Jsem překvapen z průběhu celého řízení. Ze způsobu, jak se pracuje s odposlechy. Musí se hledat spojitost s tím, co je vysloveno, jak je to míněno. Pan státní zástupce si vytvořil pohádku, že jsme kriminálnici za to, že jsme upozornili na manipulaci.“
„Doufám, že bude zopakováno rozhodnutí z prvního soudního líčení,“ dodal Jansta. V listopadu roku 2021 soudkyně Lenka Cihlářová v rozsudku označila Miroslava Janstu i Českou uni sportu za nevinné.
Miroslav Jansta přibližuje nerovný přístup státního zástupce. Zmiňuje, že ministerští úředníci, kteří přímo rozhodovali o dotacích, jezdili na olympiády. „Tady je obžalován pan Pelta, že poskytl později proplacený voucher paní náměstkyni, ale na toto se státní zástupce neptá.“
„Jak vznikla tato kauza? Státní zástupce vytvořil příběh z odposlechů. Já byl ministryní Valachovou přímo určen ke komunikaci s náměstkyní Kratochvílovou. Nikdy jsem s ní nebyl na večeři, neposkytl jsem jí žádný dar a všechny schůzky byly veřejné, jelikož se nebylo proč schovávat. Paní Valachová o všem věděla.“
„My jsme byli svědkem něčeho neskutečného, kdy ministryně Valachová nebyla schopna odpovědět na základní otázku, kdo je odpovědný za státní reprezentaci. Ona nakonec řekla stát. Přitom všude je to příslušný svaz, který na činnost dostává prostředky od státu. Ona ale vůbec nevěděla, jak to funguje, protože byla přiřknuta od MŠMT mimořádná dotace ČOV na zabezpečení reprezentací. Nic si nezjistila, nic si neověřila. Kdyby to udělala, zjistila by, že na účtu ČOV bylo minimálně 70 milionů korun.“
Nastupuje Miroslav Jansta. Předseda České unie sportu by měl podle představ státního zástupce odejít od soudu s pětiletým trestem odnětí svobody.
