Během nekonečného martyria přelíčení v kauze machinací se státními dotacemi do sportu se poprvé stalo, že na chodbách soudu nebyl slyšet hluboký hlas Miroslava Pelty. Ani typické „víš jak, viď“, tedy trochu nesmyslná formulka, kterou často končí větu. Neozýval se ani smích lidí poslouchající jeho věčné šoufky. Do soudní síně vyslechnout si rozsudek nenakráčel jako „Velký čáp“, na pantomimické číslo jeho přezdívky došlo už dřív, kdy věci ještě nebyly na hraně, a bodrý chlap ze severu byl přesvědčen, že u soudu obstojí.
Fotografům a kameramanům, kteří u žluté budovy městského soudu v Praze netrpělivě čekali, neposkytl ani náznak úsměvu, či jiné emoce. Pelta se choval „nepeltovsky“, vzhledem k vážnosti situace však zcela pochopitelně. Nikdo nechce v soudní síni podruhé během roku a půl slyšet, že je odsouzen k šesti letům nepodmíněně a zaplacení pětimilionové pokuty.
Majitel fotbalového Jablonce dorazil k soudu za doprovodu právního zástupce Bronislava Šeráka dvacet minut před vynesením rozsudku. Přesně ve 12.40. V bledě modrém obleku a bílé košili vešel do budovy. Už před ní byl poprvé konfrontován jedním z televizních reportérů.
„Pane Pelto, jak to dopadne?“
„Jste nervózní?“
Hlavní aktér dotační kauzy se zahleděl do kamery, nehnul ani brvou. Na rozhovory evidentně neměl náladu. To samé se opakovalo v prvním patře městského soudu. Na Peltu vystartovaly televizní štáby, nic se nedozvěděly. Při předchozích jednáních se přitom „přepadovkám“ nebránil. Pár slov, či větných spojení médiím poskytl. Ochotně, bez vytáček.
Když ve čtvrtek prošel okolo novinářů, na úzké chodbě před soudní síní vyčkával na verdikt. S nikým se příliš nebavil, jen pozdravil advokáty a další obžalované. Krátce po jedné hodině se pak vedle někdejšího šéfa odboru sportu na MŠMT Zdeňka Břízy usadil na lavici obžalovaných a čekal na verdikt předsedkyně soudního senátu Lenky Cihlářové.
Vinen. Šest let nepodmíněně. Pokuta pět milionů korun.
Když soudkyně četla klíčové pasáže o výši trestu, Pelta hleděl do země. Emoce uložil do nitra. Navenek žádné neprojevil. Při čtení odůvodnění rozsudku napsal několik textových zpráv. Vzhledem k Peltově – do jisté míry – akční povaze, je možné, že již se svými nejbližšími vymýšlel krizová řešení. V závěru více než dvouhodinové řeči Cihlářové se zády opřel o lavici a natáhl dlouhé nohy. Vypadal rezignovaně.
Bylo to však jen zdání, mýlka. Skládat zbraně dopředu, není Peltův styl. Po rozsudku se postavil před novináře a důrazně pronesl, že bude bojovat. Víc neřekl a v doprovodu svého právníka odešel.
U soudu prožil další nejhorší den svého života…
Miroslav Jansta 
Miroslav Pelta 
Ondřej Škvor, redaktor Sportu 
Radek Špryňar, redaktor Sportu 
Simona Kratochvílová
Pelta a Kratochvílová se podle očekávání odvolali. Stejně tak učinil i státní zástupce Ondřej Trčka, který se odvolal ve všech zprošťujících verdiktech a prohlásil: „Neztotožňuji se s některými závěry rozsudku.“
Soudkyně vyhlašuje verdikt:
- Simona Kratochvílová šest a půl roku nepodmíněně, šest let zákaz činnosti a peněžitý trest dva miliony korun
- Miroslav Pelta šest let nepodmíněně, šest let zákaz činnosti a peněžitý trest pět milionů korun
Tento rozsudek padl ve věci investičních dotací. Ve věci neinvestičních dotací jsou všichni obžalovaní včetně Pelty a Kratochvílové zproštění viny. Jedná se tedy o zcela totožný verdikt jako v listopadu 2021.
Soudkyně Cihlářová: „Kratochvílová a Pelta jsou vinni.“ A vypočítává důvody viny.
Miroslav Pelta už dorazil k soudu. Otázky novinářů nechal bez komentáře. Soudkyně Lenka Cihlarova přečte rozsudek v jiné jednací síni. Ve větší - kvůli velkému zájmu veřejnosti.
Verdikt tento týden znám nebude. Soudkyně Lenka Cihlářová ho vynese dne 27. dubna ve 13 hodin.
Nastupuje Miroslav Jansta. Předseda České unie sportu by měl podle představ státního zástupce odejít od soudu s pětiletým trestem odnětí svobody.
Miroslav Pelta vysvětluje, proč mluví z papíru a nepoužívá tedy svůj specifický slovník. „Sedm let vyšetřování a to martyrium, které se v souvislosti s mou osobou odehrává i v médiích, mě k tomu vedlo.“ Pak ovšem dodal. „Stejně si neodpustím jednu větu. Ať soud dopadne jakkoli, kdo to u mě prohrál navždycky, je bývalá ministryně Kateřina Valachová. To jsem si nemohl odpustit.“
Tím Pelta své vystoupení končí. Bylo kratičké, trvalo asi pět minut.
„Situace je velice jednoduchá a dokonale ji ilustrují odposlechy. Po nikom jsem nechtěl, abych něco protiprávně navyšoval. Pouze jsem legálně vyslovil názor a svoji domněnku, která se později ukázala jako správná.“
„Po policejním zásahu dala nová komise fotbalu ještě více. Pak to sice proti pravidlům zase vzala zpátky, protože se asi lekla, aby nedala stejně jako předtím.“
Začíná mluvit Miroslav Pelta.
„Nikdy jsem nejednal tak, abych někoho zvýhodnil nebo poškodil. Nikdy jsem se nepokoušel ovlivnit dotační řízení. Na to jsem moc malý pán.“
Velmi ostrý byl dnes směrem k obžalobě v soudní síni Petr Slepička, právní zástupce obžalovaného Jana Boháče, generálního sekretáře ČUS. „Obžaloba působí ve stylu, jak pejsek a kočička pekli dort. Před novináři se státní zástupce snažil bulvárně pošpinit mého klienta Boháče, pana Janstu a další, když je osočil, že ovlivnili investiční dotace. Přitom dotacím vůbec nerozumí... Abych srovnal během své závěrečné řeči skóre, musím říct, že mám pochybnosti o jeho chápání trestního zákoníku,“ útočil Slepička na ve čtvrtek nepřítomného Ondřeje Trčku.
Následně se snažil zpochybnit jeho roli v jiných trestních kauzách. „Utrpěl debakly, na rok zavřel občana Velké Británie…, nadechoval se.
V tu chvíli do Slepičkova zvonivého projevu vstoupila soudkyně Lenka Cihlářová. „Nechovejte se stejně,“ vytkla Boháčovu obhájci.
Povedlo se jí to jen na chvilku. Slepička měl svou hlavu. Snažil se vysvětlit, že Trčka považuje jednu z tabulek na výpočet dotací za správnou, byť její autorka Jaroslava Krumphanzlová už dříve u soudu uvedla, že tabulku „nastřelila zkusmo, aby to nějak vyšlo.“
„Státní zástupce se střelil do obou nohou. Od tabulky, o které i tříleté dítě ví, že není správná, odvíjí škodu. Proto se ptám, jak státní orgán mající dodržovat principy spravedlnosti, považuje jednu tabulku za správnou, když je evidentně špatná. Státní zástupce si selektivně vybírá důkazy, jde o přímo neuvěřitelnou aroganci státní moci.“
V dalších minutách se pustil do ministryně Valachové, vrátil se k jejímu poslednímu svědeckému vystoupení u soudu. „To je na psychologické a psychiatrické vyšetření,“ hřímal Slepička.
A na závěr směrem k Trčkovi dodal. „Polovina závěrečné řeči státního zástupce jsou věci vytržené, z kontextu a lži. Lže, jako když tiskne. Jak má potom apelovat ze své pozice na někoho, aby se choval správně, když sám lže,“ tázal se.
Po hodinové přestávce na oběd se pokračuje závěrečnými řečmi. O poslední doplnění žádá Josef Monsport, právní zástupce obžalovaného Miroslava Jansty, následuje Simona Kratochvílová. Státní zástupce Ondřej Trčka bývalé náměstkyni na MŠMT navrhuje desetiletý trest odnětí svobody.
Už během dopoledne se vyjadřovali Peltovi obhájci, kteří se snažili poukázat na to, že obžaloba nedrží v ruce žádný důkaz, kterým by se měla prokázat vina obžalovaných.
Takto mluvil Bronislav Šerák, který Peltu zastupuje do začátku případu:
„Důkazy naopak vyzněly ve prospěch obžalovaných.“
„Obžaloba je vystavěna na nepřímých důkazech, tedy na odposleších a prostorových odposleších v bytě na Senovážném náměstí.“
„Obžaloba vystavěla svůj vlastní příběh na základě dojmů.“
„O ovlivnění investičních dotací nic nevypovídá.“
„Ani jednou obžaloba nedokázala, že by některé projekty měly dotaci získat, či byly upřednostněny, a že by se na tom podíleli obžalovaní Pelta s Kratochvílovou.“ (ministerská náměstkyně, které státní zástupce navrhuje trest ve výši deseti let)
Poslední věta Šeráka zněla takto: „Jsem přesvědčen, že obžaloba nepodala žádné důkazy, má slabiny, nemá oporu v dokazování a soud musí dojít k závěru obžalovaného Peltu zprostit viny.“
Ve stejném duchu hovořil i druhý Peltův právní zástupce Oldřich Chudoba. Také on se snažil poukázat na nedostatky v obžalobě. Dokonce prohlásil, že „státní zástupce hodnotí důkazní situaci zcela bez respektu k důkazům, které byly provedeny soudem a že obžaloba k tomu přistoupila tak, že všechno je dáno a není co řešit.“
