České světové rekordy, které stále drží. Ty hodiny nejdou? divila se běžkyně

Nejstarší atletický světový rekord na otevřené dráze. V červenci 1983 odjížděla Jarmila Kratochvílová ze socialistického Československa na mítink do Mnichova s plánem zaběhnout si sprint na 200 metrů. Kvůli křeči v noze si ale nakonec vybrala půlku, na níž využila služeb německé vodičky Petry Kleinbrahmové, která měla závod rozjet pro krajanku Margret Klingerovou.

„Chtěla jsem běžet, abych se u toho moc nenadřela, abych si vychutnala pocit, že se mi běží dobře. Žádný stres,“ vzpomíná Kratochvílová. „Až na rovince jsem viděla světelné hodiny, které měřily čas. Dvacet metrů před cílem jsem viděla čísla 1:49. Říkala jsem si: To není možné, ty hodiny nejdou!“

Výkonem 1:53,28 minuty tenkrát o patnáct setin překonala výkon Sovětky Naděždy Olizarenkové. Rekordní čas byl šokem, už jenom proto, že si Kratochvílová udělala jméno především jako sprinterka, uměla i stovku těsně nad jedenáct sekund, milovala čtvrtku. Teprve mnichovská senzace ji přesvědčila, aby na osmistovce startovala i na následném MS v Helsinkách, kde nakonec získala na tratích 400 a 800 metrů zlatý double.

Světová rekordmanka v běhu na 800 metrů Jarmila Kratochvílová • Foto Profimedia.cz

Dal víc gólů i než Brazilec Pelé. Historickým tabulkám zkrátka vládne legendární útočník pražské Slavie. Josef Bican v minulém století bavil diváky a byl noční můrou pro každou soupeřovu obranu, v oficiálních zápasech nakonec nasázel neuvěřitelných 821 branek. A zatím je pořád nejlepší. I když před dvěma lety nastal o Bicana tvrdý boj. Cristiano Ronaldo totiž ještě v dresu Juventusu zaznamenal 760. soutěžní gól své profesionální kariéry a zahraniční média psala o tom, že „Pepiho“ rekord padl.

Jenže hlasitě se ozvala Komise pro historii a statistiku FAČR a řekla jasně: Ronaldo si musí počkat, Bican jich dal ještě o 61 víc. Slavný Portugalec se ale brzy asi stejně dočká, aktuálně má na kontě 820 tref. Ovšem v žebříčku Mezinárodní federace fotbalových statistiků RSSSF na Bicana jistojistě nikdo nedosáhne, i se zásahy z nižších soutěží se vyšplhal až na metu 1468.

V březnu 1982 Kratochvílová na halovém evropském šampionátu obhájila zlatou medaili na čtvrtce v nejrychlejším čase historie. Časem 49,59 sekundy o pět setin zlepšila dosavadní světový rekord, který sama zaběhla rok předtím na výhodně klopené dráze ve Vídni.

Kratochvílová přitom většinu tehdejší zimy věnovala tvrdému tréninku na letní sezonu a pro start v Miláně se rozhodla až po vydařeném soustředění v Tunisku.

„Proto jsem sama rekordním časem překvapena,“ hodnotila Kratochvílová pro Československý sport. „Ale ovzduší velkého závodu a má chuť sama si po tolika týdnech tréninku ověřit, co umím, znamenaly zřejmě sekundu navíc.“

Po mimořádně úspěšné kariéře se Jarmila Kratochvílová vrhla do výchovy nástupkyň • Foto Michal Beránek (Sport)

V únoru 1977 pořadatelé mítinku Jablonecká hala zdrželi začátek soutěže, aby posunuli koulařskou výseč dál od sektoru výškařek. A vyplatilo se, Helena Fibingerová předvedla vrh, který byl k neuvěření už tehdy a podobné je to i po téměř půl století. Jako první v historii tehdy překonala hranici 22 metrů a přidala k ní rovného půl metru navíc. Svůj vlastní absolutní světový rekord z roku 1976 z Opavy vylepšila o 51 centimetrů. Halový světový rekord posunula už pošesté, tentokrát o 84 centimetrů.

„Čekala jsem na tento pokus dva roky.  Věděla jsem, že mám na 22 metrů, a chtěla jem být první ženou na světě, která tuto hranici překoná. Jsem nesmírně šťstná, že se mi to podařilo,“ radovala se Fibingerová.

Její tehdejší výkon 22,50 je dodnes nejstarším atletickým rekordem vůbec.

Helena Fibingerová na pražském mistrovství Evropy v roce 1987 • Foto Jaroslav Legner (Sport)

1099! Tolik gólů vstřelil Jaromír Jágr mezi elitou a nikdo jiný jich nedal víc. Do čela žebříčku světových kanonýrů se český legendární hokejista dostal teprve nedávno, na začátku února extraligovou trefou překonal střelecké maximum Wayna Gretzkyho. A to v téměř 51 letech! „V ruce to má pořád,“ pochválil Jágra i věrný kumpán Tomáš Plekanec.

Není to sice oficiální statistika, k „dostání“ je prakticky jenom v Česku, ale i tak jde o historický počin. Počítají se do ní trefy v elitních světových a evropských soutěžích a za národní mužstvo. A pozor, ikona kladenských Rytířů může už zdánlivě nepřekonatelný rekord ještě posunout. A kdo ho může případně ohrozit? Alexandr Ovečkin, který v 37 letech stále bourá konkurenci v NHL, se už nezadržitelně blíží k tisícovce.

O tomhle výkonu se po právu mluví jako o jednom z nejkvalitnějších výkonů atletické historie. Světový rekord v hodu oštěpem 98,48 metru Jana Železného už trvá skoro 27 let. Svůj životní hod Železný předvedl v roce 1996 na malém mítinku v Jeně.

Pořadatelé tehdy pro Železného připravili výmluvné číslo 100 a ke stometrové hranici nebylo daleko. Na stadionu byly ideální podmínky, teplo kolem pětadvaceti stupňů Celsia a svěží větřík zezadu zprava. Železný ale s hodem paradoxně nebyl příliš spokojen.

„Mně se ten hod nezdál nějaký výjimečný,“ vzpomíná Železný. „Kdybych to spojil s hodem z Sheffieldu (předchozí světový rekord z roku 1993 – pozn. red.) a silovou formou ze začátku sezony, muselo by to letět podstatně dál.“

Železný navíc házel hliníkovým oštěpem a nikoli tvrdším karbonovým, s kterým se závodí dnes. Každopádně tehdy vznikl unikátní výkon. Podle tzv. maďarských tabulek byl dokonce dlouho vůbec nejkvalitnějším v atletické historii. Až sprinterské rekordy Jamajčana Usaina Bolta na 100 a 200 metrů ho na berlínském MS 2009 překonaly.

„Myslím, že rekord vydrží ještě hodně dlouho. Nikdy neříkej nikdy, překvapit může kdokoli. Ale Honza byl tak výjimečný, co se týče profesionality a asi i talentu, že myslím, že ten rekord oslaví i padesát,“ hodnotila oštěpařka Barbora Špotáková.

Pro Barboru Špotákovou byl oštěpařský sektor uprostřed populární zelené dráhy ve Stuttgartu oblíbeným místem. Když se v září 2008 atletika na zdejším stadionu loučila ve prospěch fotbalistů VfB, rozloučila se nejlepším možným způsobem. Vypálila světový rekord 72,28 metru, kterým o 58 centimetrů překonala dosavadní výkon Kubánky Osleidys Menéndezové.

„Budu asi atlet s nejlepšími vzpomínkami na Stuttgart. Zdejší dráha je neuvěřitelná. Mám ji ráda. Když jsem přijížděla do Stuttgartu, vždycky jsem si říkala, že tady chci hodit osobák,“ loučila se Špotáková se stadionem, kam pak vjely bagry. „Je to trochu smutné. Ale vím, že čas běží a věci se někdy mění.“

Na závěr jara 2019 létala rychlobruslařka Martina Sáblíková po ledě jako Flash Gordon. Během pouhých osmi dnů překonala tři světové rekordy. Na mistrovství světa ve víceboji v Calgary je překonala na pětce a na trojce. Na kratší trati se ještě zlepšila o týden později při finále Světového poháru v Salt Lake City. Zajela čas 3:52,027 minuty a ten od té doby už nikdo nepřekonal.

 „Pro mě to bylo docela složité období, protože já jsem byla po Calgary hodně unavená,“ vysvětlovala Sáblíková, která se navíc bála, aby jí rekord nevzala Nizozemka Esmee Visserová.

„Když jsem byla v Salt Lake City před trojkou na ledě, tak jsem si říkala: Já se o to pokouším šest let a ona (Visserová) vystartuje jednou a přejede mě, to snad není pravda! Takže jsem si trošku oddechla, když dojela, a když dojela Voroninová, protože ta to na to rozjížděla taky,“ hodnotila Sáblíková.

Světový rekord drží i na neobvyklé trati 10 000 metrů výkonem 13:48,33 minuty z roku 2007 z Calgary.