Pavel Vrba si nemá nač stěžovat. S výjimkou dvou největších hvězd, Tomáše Rosického a Petra Čecha, jeho opory ve svých klubech pravidelně a dostatečně hrají. Z ideální jedenáctky odehráli všichni až na dva zmíněné nejméně tři čtvrtiny možných minut. Proto mohl trenér Vrba s klidným srdcem povolat k poslednímu letošnímu kvalifikačnímu utkání fotbalové reprezentace proti Islandu téměř stejné hráče jako k těm předchozím.
Mezi reprezentanty se zkrátka neděje nic moc převratného, což je v současné situaci dobře – tým šlape, má devět bodů a výraznější zásahy nejsou potřeba.
A když už se děje, jedná se o posuny potěšitelným směrem. Například na místě stoperů, které hrozilo být bolavým místem, se mu k „základním“ Tomáši Sivokovi a Michalu Kadlecovi nabízí Václav Procházka a stále hlasitěji také Marek Suchý, stabilní hráč Basileje. Na svou šanci čeká také sparťan Mario Holek.
V záloze trenér trochu zariskoval, když povolal plzeňského Tomáše Hořavu, který sice zazářil proti Spartě, ale předtím v sedmi zápasech nebyl v základu ani v Plzni. Jenže proč ne? Daniel Kolář, jenž obyčejně zaskakuje za Rosického, není v top formě, Hořava se může chytit.
A v útoku se hlásí o návrat do sestavy Matěj Vydra a stále častěji se připomíná Tomáš Necid, jenž se trefil ve třech z posledních pěti zápasů.
Vrba řeší spíš příjemné problémy, a to je dobře.