+
Nenechte si ujít nejnovější
zprávy ze světa sportu.
Sledujte nás na Facebooku
a dozvíte se vše jako první.
František Prachař
9. července 2011 • 21:35

Extrém na kole: Končím. Svaly by mohly, žaludek ne

TOP VIDEA
Dukla - Slovácko: Slovácko si zahrálo s Duklou bago a Zajíc se trefil – 1:0 pro hosty Dukla - Slovácko: Slovácko si zahrálo s Duklou bago a Zajíc se trefil – 1:0 pro hosty
Jihlava - Sparta: Radost pohledět! Kubalík gentlemansky předložil kotouč Jiránkovi, ten ho doklepl do prázdné Jihlava - Sparta: Radost pohledět! Kubalík gentlemansky předložil kotouč Jiránkovi, ten ho doklepl do prázdné
VŠECHNA VIDEA ZDE

BLOG FRANTIŠKA PRACHAŘE - Ujel jsem něco přes 560 km v extrémním cyklistickém závodě Craft 1000 Miles Adventure a dostal jsem se na první checkpoint. Dál už ale nemůžu. Paradoxně mě ani nic nebolí, už druhý den mě ale trápí žaludek a na rohlících a vodě se tenhle závod dojet nedá. Končím.



Je to pro mě lehce potupný, ale co se dá dělat. Hrozně mě mrzí, že nedojedu do půlky, zvlášť když se jinak po dni odpočinku kvůli úžehu cítím docela dobře.

Záda nebolí, zadek v pohodě, nohy vůbec nic, ale bohužel to ze mě jde horem dolem. Ani vlastně nevím, co jsem udělal špatně, možná se mi nevyplatilo pít vodu ze studánek.


Jak si vedou ostatní závodníci a průběh závodu sledujte ZDE>>


Dneska jsem ujel dohromady asi 85 km a dojel jsem na první kontrolní místo. Potkal jsem se tam s chlapem, který trasoval slovenskou stranu závodu. Musel jsem mu přiznat, že jsem si na něj párkrát zanadával, nakonec jsme se ale shodli, že bylo potřeba, aby cesta vedla extrémem. Jinak by člověk mohl jezdit za barákem a tenhle závod by byl zbytečný.

Craft 1000 Miles Adventure
závod cyklistů, chodců a koloběžkářů bez jakéhokoliv zabezpečení napříč Slovenskem a Českem

trať měří 1600 km, celkové převýšení činí 30 k

Pěkně jsme si pokecali a dal jsem si s ním i dvě piva, ale rychle jsem se jich zase zbavil. Celkově musím říct, že lidi tu byli v drtivý většině skvělí. Objevili se nejrůznější závodníci - zámečník, student, dokonce pilot Boeingu. Nebo třeba Přemek, drsňák z Ostravy, který v jakýmkoliv počasí jede v krátkým rozeplým dresu a v každý hospodě zastavuje na pivo a rum. Klidně osmkrát za den. Dva lidi s ním zkoušeli den držet krok, ale neměli šanci.

Za sebe můžu říct, že takhle intenzivní galeje jsem nezažil. Vyzkoušel jsem si sice v minulosti tréninky s vrcholovými sportovci, ale ty trvaly vždycky jen tak hodinu, tenhle závod znamenal zátěž nepřetržitou.

Celý si to budu muset ještě nechat rozležet v hlavě, ale jsem hrozně rád, že jsem aspoň přejel Slovensko a dostal se na hranice. Zítra už pro mě přijede dodávka, v ní ségra s manželem. A já pojedu domů.

První kontrolní místo na trase
První kontrolní místo na trase

 







Klasická verze
Mobilní verze