Končící léto na jižní polokouli objímá znovu nejlepší muže a dámy s raketou. Oblíbený grandslam s plážovou atmosférou, kam všichni přijíždějí odpočatí a plní snů o novém roce 2016, zvedá v pondělí oponu. Přinese jedno velké loučení a řadu dramat, jak se na nejbarvitější turnaj roku sluší. Sport přináší půltucet story, které během něj můžete sledovat.
Dvacet a dost. Hewitt dává sbohem kariéře
Bylo mu teprve 15 let a 11 měsíců, když Lleyton Hewitt nastoupil k premiéře v hlavní soutěži Australian Open a někteří sběrači míčků při jeho zápase byli starší než on. Toho času nejmladší kvalifikant dějin podlehl v prvním kole roku 1997 Španělovi Sergi Bruguerovi, letos se do Melbourne Parku vrací podvacáté v řadě a naposledy.Další z linie australských velikánů tenisu končí kariéru, šampion US Open (2001) a Wimbledonu (2002) se plynule vtělí do role daviscupového kapitána protinožců. Nechává za sebou legendu o nejmladší světové jedničce historie (20 let), jež si úspěch vydřela zarputilostí i bojovností a soupeřům lezla na nervy opakovanými výkřiky „come on“.
Z nemilovaného fracka se Hewitt postupem let proměnil v srdcaře (17 let v Davis Cupu), nezlomného zápasníka s osudem (nespočet zdravotních problémů v pokročilém věku) a mentora mladých. „Byl to on, kdo mě svým přístupem k tenisu nejvíc inspiroval. Vždy nechal na kurtu vše,“ vyhlásil i Rafael Nadal.
Dnes je Hewitt dvojnásobným otcem a manželem herečky Beck Cartwrightové, již požádal o ruku krátce po neúspěšném finále Australian Open 2005 s Maratem Safinem. To bylo nejblíž, co se kdy na domácím grandslamu dostal k titulu, při dalších účastech nikdy nepřekročil 4. kolo. Dnes, krátce před 35. narozeninami a se žebříčkem 306, si lze přát jen důstojné adieu.
Střídání stráží. Co ukážou nevychovanci Kyrgios a Tomic?
Odchod Lleytona Hewitta je posledním aktem při předávání žezla do rukou mladých. Tažení Nicka Kyrgiose s Bernardem Tomicem letním Melbourne bude mít pro Australany ještě větší symbolickou hodnotu. Mnoho očí bude upřeno na to, co předvedou nevychovaní borci s horkou hlavou, kteří měli v loňské sezoně víc skandálů než úspěchů. A to přitom vůbec neodehráli špatný rok!
Dvacetiletý ranař Kyrgios se vrací na Australian Open obhajovat čtvrtfinále, první pro australského muže po dekádě půstu. Dnes je 30. tenistou světa a je zřejmě jen otázkou času (a také hlavy), než zakotví v top 10. Na Hopman Cupu zdolal Andy Murrayho, který mu později věštil, že letos nahlédne mezi 15 nejlepších hráčů žebříčku.
Showman, jenž se vzhlíží v basketbalistech z NBA, je podle některých právě tím mužem, jenž může za dva tři roky udělat přítrž hrůzovládě Novaka Djokoviče. Zatím jeho talent výsledkově jen probleskuje.
Třiadvacetiletý stratég Tomic, 17. na světě, v Brisbane čerstvě přidal do sbírky skalp Keie Nišikoriho a stejně jako Kyrgios přísahá na to, že již svůj talent podporuje obezřetně i tvrdým tréninkem. Pro oba má jít o další sezonu vzestupu, zahájit ji úspěchem na domácím grandslamu by bylo symbolické.
Další agónie, porod či pohár? Co chystá osud Murraymu?
Titul z Australian Open si vytkl za největší cíl roku. Olympijské zlato již má, Wimbledon i Flushing Meadows dobyl také. A na antuce k nejsilnějším nepatří. Jak tedy nejlépe doplnit sbírku trofejí než stříbrným pohárem Normana Brookse? Tím pohárem, o který už čtyřikrát v životě bojoval ve finále a čtyřikrát vyšel zkrátka.
Areál u řeky Yarry je pro Andy Murrayho dějištěm úspěchů i velkých agónií. Řečí historie: finálovou bilanci 0:4 nemá na jednom grandslamu žádný hráč či hráčka v profesionální éře. „Proto tu chci tak moc uspět, znamenalo by to pro mě opravdu hodně,“ hlásá Murray, s nímž si však osud znovu pohrává.
Během příštích dvou týdnů si totiž bude kontrolovat telefon častěji než obvykle. S manželkou Kim čekají v půlce února příchod prvního dítěte, a pokud by porod přišel předčasně, ohlásil už Murray, že všeho nechá a prvním letadlem se vrátí domů do Londýna. I kdyby ho čekalo třeba finále.
Deprese a zranění. Nová Azarenková teď chystá povstání
Nový rok = nová hráčka? Běloruská siréna Victoria Azarenková téhle rovnici věří. Vždyť je bývalé světové jedničce stále jen 26 let a poslední dvě sezony, očerněné řadou zranění a bolestí v milostném životě, vidí už jen ve zpětném zrcátku.Přiznává, že trpěla depresemi po rozchodu s americkým muzikantem Redfooem, hrála opakovaně s bolestí a nemohla se spolehnout na vlastní tělo. Pak bouchla do stolu. Už koncem září ukončila sezonu, doléčila šrámy, podstoupila tvrdý tréninkový drill a sezonu 2016 načala s fanfárami.
Pět zápasů, jen 17 prohraných gamů a titul z Brisbane, její první po víc než dvou letech. Obratem je za to pasována na druhou největší favoritku Australian Open.
Melbournský turnaj je pro ni stejnou pastvou jako Wimbledon pro Petru Kvitovou, vyhrála tam své jediné dva grandslamové tituly (2012, 2013). Navíc pokud je na světě tenistka, která dokáže konzistentně zatápět Sereně Williamsové, je jí právě běhavá i silná Vika. Nasazené číslo 16 v turnaji má mnohem vyšší hodnotu.
Serena: dobytá či zbitá
Na první pohled se zdá téměř urážlivé, aby tenistce, která v nedávno ukončené sezoně atakovala kalendářní Grand Slam, prorokovali experti výrazný pád z výsluní. Jenže Sereně Williamsové je již 34 let, a ač boří coby třicátnice všechny myslitelné milníky (nejstarší grandslamová vítězka, nejstarší světová jednička atd.), boj s časem ještě nikdo nevyhrál.Američanka dorazila do Melbourne pro 22. grandslam kariéry dorovnat stopu, kterou po sobě zanechala fenomenální Steffi Grafová. Jejím posledním ostrým zápasem bylo semifinále US Open, v němž jí italská veteránka Roberta Vinciová zlomila srdce i pokus o zápis do dějin.
Ač se hodlala Serena nastartovat začátkem roku na Hopman Cupu, zánět v koleni byl proti. Dnes mluví o tom, že je znovu fit, čemuž můžeme věřit a nemusíme. Žádná z tenisových celebrit před grandslamem neodkryje karty, natož pak vychytralá válečnice Williamsová.
Loni se dostala k úchvatné bilanci 53:3 přes řadu přebojovaných a otočených duelů, balancovat na hraně a odrážet útoky mladších pro ni bude čím dál těžší. Už první velký test roku 2016 naznačí, zda může zase dominovat. Převládající názor však zní: nepočítejte s tím.
Federer: Jen počkej, Novaku
Pokud by mohl mít tenisový fanoušek do roku 2016 jedno přání, většina by asi napsala: Ať Roger vyhraje ještě jeden grandslam. Švýcarský elegán zůstává i ve 34 letech na vrcholu popularity, za tu se však největší tituly neudílejí.
Nostalgický favorit světa se znovu vyráží prát s nepřemožitelným Novakem Djokovičem, jenž ho za poslední dva roky třikrát vyřídil v grandslamových finále a odmítl natřikrát jeho osmnáctou korunovaci. Zatímco zbytek planety bez okolků smeká před Srbovou dominancí, Federer je diplomatický, ale ne ponížený.
Byl to on, kdo Djokovičovi připravil 3 ze 6 loňských porážek, vždyť na Srba má lepší hru než Nadal či Murray. V závěrečných kolech grandslamů znavený po předchozích šichtách na tři vítězné sety je však proti o šest let mladšímu vyzyvateli handicapovaný, ne náhodou ho v sezoně 2015 zdolal jen při menších turnajích na dva vítězné.
V australském žáru to pro něj bude opět vysoká výzva, pokud se k ní pod novým koučem Ivanem Ljubičičem vůbec dostane. Výzvy jsou však od toho, aby se přijímaly.
Související články
