Dva údajně ovlivněné zápasy Vyšehradu a úplatky pro rozhodčí a bývalého fotbalistu. Takové bylo téma středečního jednání u plzeňského soudu, který se snaží rozkrýt masivní korupční kauzu v českém fotbale. Roman Rogoz, sportovní ředitel Slavoje, měl nabízet statisíce za pomoc k vítězství. Roman Berbr podle obžaloby zase sliboval posun na listinu profesionálních sudích.
Vše mělo probíhat zhruba tímto způsobem. Rozhodčí Jan Cihlář měl ovlivnit zápas Vltavínu s Vyšehradem (0:2) ve prospěch hostů a za to mu měl Roman Berbr, tehdejší místopředseda svazu s výrazným vlivem na komisi rozhodčích, vyřídit posun na profesionální listinu.
Oba si před utkáním opakovaně volali, přepis je zaznamenaný v policejních odposleších.
Berbr poněkud nesouvisle říká: „Budeš postupovat do ligy... kdyby si se chtěl splést… Já vím co tam... jak to vypadá... jo... Kdyby si se chtěl splést pro domácí, tak ty hlasy vyškrtnu! Jasný!“
Státnímu zástupci z hovoru jasně vyplývá příslib kariérního posunu v případě, že Cihlář pomůže Vyšehradu. Jinak bude zle...
Ve středeční téměř dvouhodinové výpovědi u soudu se bývalý rozhodčí snažil tuto tezi rozlomit. „Slova pana Berbra jsem si vyložil tak, abych pískal absolutní rovinu.“
„Co má znamenat termín vyškrtnutí? Pan Berbr se mě snažil vyhecovat k maximálnímu výkonu. Mluvil příkře, jasně. To byl jeho styl,“ poněkud kostrbatě pravil.
Cihlář je obžalobou vinen také, a to je závažnější, z přijetí úplatku před druholigovým utkáním Vyšehradu s Líšní (1:1). Pár hodin před duelem se měl potkat se svými kolegy-asistenty se sportovním ředitelem Vyšehradu Romanem Rogozem.
Od něj měli v pražském hotelu Pyramida inkasovat částku 150 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že zápas skončil remízou a nebyl splněn účel nabídky, po utkání měl asistent Petr Klupák hotovost Rogozovi vrátil.
Co na to Cihlář? Ve zkratce údajně prožíval těžké životní období doprovázené rozchodem s přítelkyní, úmrtím v rodině a rozjezdem soukromého byznysu a na setkání nebyl duchem přítomen. „Rogoz hovořil hlavně s kolegou Klupákem, evidentně se dobře znali. Vůbec si nevybavuji, že by manipuloval s nějakými penězi, žádné jsem neviděl. A pokud ano, já opravdu nic neviděl.“
„Hrubě mě tvrzení obžaloby uráží. Jak si někdo může dovolit říct, že já bych vzal nějaké peníze.“
A ještě dodal, že schůzku s funkcionářem s extrémně špatnou pověstí ve fotbalovém prostředí vnímal jako splnění „diplomatické povinnosti“.
Takto nazvané události se účastnil i další obžalovaný – sudí Pavel Vlajsuk. O žádných úplatcích ve výši 150 tisíc také neví. U soudu pronesl, že o předání hotovosti nevěděl, jelikož byl zrovna toaletě, což měl zjistit z policejního videozáznamu...
Oklikou se ještě vraťme k výše popsanému utkání Vltavínu s Vyšehradem. Další klíčovou úlohu zde – minimálně podle názoru státního zástupce – sehrál tehdejší kapitán domácích Martin Uvíra. Od Rogoze dostal před zápasem 100 tisíc, dalších 50 tisíc o několik dní později. První suma byla předána na benzince v Praze, druhá částka v areálu Erpet Centrum na Smíchově. Obžaloba má za to, že šlo o úplatek za ovlivnění diskutovaného zápasu.
Verze Uvíry je odlišná. „Pan Rogoz mně chtěl získat do Vyšehradu a nabídl mně 150 tisíc za to, abych z Vltavínu nikam jinam nepřestoupil. Nešlo o žádný úplatek. Jsem vítězný typ. Obvinění z ovlivnění zápasu vůbec nechápu,“ před soudem kroutil hlavou Uvíra.
Ve čtvrtek se v Plzni pokračuje výslechy dalších dvou obžalovaných – Martina Svobody a Tomáše Grímma, který má status spolupracujícího obviněného.
Roman Rogoz
Zítra se bude znovu na okresním soudu v Plzni pokračovat výpovědí bývalých rozhodčích Houdka, Myšky a Kabyla. Děkujeme za pozornost.
Výslech Káníka skončil. „Vyčerpali jsme dnešní program,“ pronesl soudce Žák.
Na závěr si ještě vzal slovo Roman Berbr: „Výpověď Michala koresponduje s mou výpovědí, co se týče fakturace i zápasu Radotín - Dobrovice. Sázky se mě netýkají, faktury v roce 2019 a 2020 jsem vysvětlil. Tak to prostě bylo. Čtou se tady nějaké odposlechy, které nejsou vedené se mnou, ale tak trochu o mně. Co ostatní říkají, nemůžu ovlivnit.“
Soudce skončil, teď se ptá státní zástupce. A jde hned na komoru. „Pečlivě jsem vás poslouchal. K čemu se vlastně doznáváte?“
„Že jsem něco ovlivnil a že jsem figuroval v těch fakturách. Podle mě zboží nebo služby nebyly dodány,“ reaguje Káník.
Soudce se doptává, zda Káník využíval debetní kartu firmy Zempol Profi. V zachycené esemeskové komunikaci (zřejmě s paní Porhanslovou - v síni bylo špatně slyšet) se dožadoval PINu.
„Proč jste se na to ptal, když jste kartu podle vašeho vyjádření kartu nevyužíval?“ ptá se Žák.
„Nevzpomínám si,“ klasicky odpověděl Káník.
Takhle to dělá vždy, když je zahnán soudcem do kouta.
Soudce se vyptává Káníka na racionalitu vystavení faktury a provizí. „Podle mě se tady jednalo o černé peníze,“ prohlásí Žák. Káník bezelstně odpoví: „Ano, to máte pravdu.“
Mimochodem, Berbr si v této chvíli dělá poměrně dost poznámek.
Žák je z některých odpovědí Káníka (typu nevím, neznám) evidentně zaskočený. Z mimiky obličeje je to jasně patrné. Rád by si vytvořil pravdivý obraz, ale Káník mu ho není schopný poskytnout.
Nyní soudce Vladimír Žák dočetl kompletní Káníkův výslech. Ten se opět staví k pultu a bude odpovídat na otázky soudce.
„Nedokážu vysvětlit. Už si nevzpomínám.“
„Nikdy jsem u ničeho nebyl.“
„Nevím. Fakt bych se k tomu vyjádřil, ale nevím.“
Takové jsou časté odpovědi Káníka.
Soudce už dlouhé desítky minut cituje z odposlechů telefonních hovorů mezi Káníkem a Rogozem. Jde o krátké debaty o zápasech Vyšehradu, o schůzkách z fotbalového prostředí. Pokud se policejním vyšetřovatelům něco nezdálo, Káníka se doptávali. Jenže stejně se nic nedozvěděli... Dotazovaný povětšinou ztratil paměť...
Vyšetřovatelé Káníka konfrontovali s množstvím hovorů s Rogozem. Dokola se opakují stále stejná slova „ne“, „nevím“, „nepamatuju si“.
Policie se také ptala, co v rozhovoru s Rogozem znamená Káníkova věta „Taťka přistál.“
Policie má evidentně za to, že šlo o šifru, jak Rogozovi sdělit, že peníze za fiktivní faktury dorazily na účet společnosti Zempol Profi.
„Je to rok a půl starý hovor. Nepamatuji si, co jsem tím chtěl říct,“ řekl v přípravném řízení Káník.
Policejní vyšetřovatelé se ptali Káníka, kdo vyvedení peněz z PKFS vymyslel. „To vůbec nevím. Já jsem byl jen požádán panem Rogozem o faktury.“
Nyní se soudce dostal k další fiktivní faktuře. Zhruba toto uvedl Káník při výslechu na policii:
„Rogoz mě někdy v srpnu 2019 požádal, zda bych neuměl zajistit fakturu na sportovní vybavení. Sdělil jsem mu, že to nebude problém, tehdy jsme ještě nebyli domluvení, pro koho to bude a v jakém rozsahu. Na konci srpna jsem od Rogoze dostal fakturační údaje, fakturu jsem zpracoval a předal mu ji k proplacení. Jednalo se o dvě faktury vystavené na PKFS. Vůbec jsme spolu neřešili případnou dodávku fakturovaného zboží.“
A dál pokračoval: „Pro svého známého pana Mizeru jsem zprostředkoval pořízení firmy Zempol Profi pro paní Porhanslovou, která měla zájem podnikat. Nevěděl jsem, že má dluhy, neznal jsem její minulost. Domluvili jsme se, že v případě naskytnutí příležitosti uděláme společný obchod. Pomohl jsem paní Porhanslové vystavit nějaké faktury. Účetnictví této firmě vedl Grímm. Po proplacení faktury jsem požádal paní Porhanslovou, aby první i druhou platbu poslala na účet, který jsem jí sdělil včetně jednoduchých variabilních symbolů. Ona si ponechala z obchodů provizi.“
Dál následovalo toto: „Byl jsem domluven s bratrem své přítelkyně Tarkovským, který byl v té době v lehčích finančních problémech, že část peněz pošle na jeho účet. Původ peněž jsem mu nesdělil, pouze ho požádal, zda je v následujících dnech vybere. On měl obavu, jestli je vše v pořádku, neměl rozhodně tušení o nějaké faktuře pro PKFS. Jakmile jsem od Tarkovského dostal peníze, tak jsem si z nich odečetl svou odměnu 20-30 tisíc Kč a zbytek předal Rogozovi, který je nejspíše odvezl Berbrovi nebo si je nechal. U toho jsem ale nebyl.“
Otázka police: „Měl jste informace, že by Berbrovi záleželo na postupu Vyšehradu?“
Káník uvedl: „Nevím. Měl jsem s ním minimální kontakty.“
Policie se Káníka v přípravném řízení ptala i na přezdívky zachycené v odposleších - náčelník, taťka či označení „formule“ prý bylo označení pro Berbra. „Synkem“ byl myšlen Rogoz. Had či Chřestýš byl Svoboda. Legendou byl myšlen Jozef Chovanec. Ostatní přezdívky (řetízek, Tomáš Garrigue, Pomeranč, Pitoma, Hugo) Káníkovi nic neříkají. Pokud s někým hovořil o „pivu“, tak v souvislosti s fotbalem se jednalo o nabídku, která byla za zápas, tedy „o finance“. A na závěr: „Berbr měl absolutní slovo, byl pro něho faktický šéf.“
K onomu „pivu“: „Grímm provozuje minipivovar, tak v případě „piva“ šlo o nabídku za zápas. Šlo určitě o finance.“
Soudce čte z Káníkovi výpovědi vztahující se k vystavení fiktivních faktur: „Přišel za mnou Rogoz s dotazem, zda bych nedokázal zařídit pro Berbra vystavení faktur, které by se měly týkat pronájmu prostor či pořízení sportovního vybavení. Zavolal jsem Grímmovi a předložil mu nabídku, zda by to nedokázal zařídit přes svou firmu. Po potvrzení od Grímma jsem dostal od Rogoze informace o předmětu a výši plnění, které jsem opět zprostředkoval Grímmovi. Vystavené faktury jsem předal Rogozovi, který je vrátil k přepracování – chyba byla hlavně ve výstavci faktury, text faktury (předmět plnění) měl být rozšířen.“
„Opravu jsme provedli, Rogoz slíbil brzké proplacení. Slíbená odměna činila 200.000 Kč pro nás tři. Slíbil Grímmovi částku 50.000 Kč a sám jsem si nechal částku 75.000 Kč. Jakmile peníze dorazily na účet Grímmovy firmy, postupně je začal vybírat a část i přeposlal, aby to nevybíral vše z jedné firmy. Grímm mně předal veškeré peníze ponížené o jeho provizi, po odečtení své provize jsem peníze předal Rogozovi někde v Příbrami, přesný den už však nevím. Týden nato jsem se ptal Rogoze, zda proběhlo vše v pořádku, ten mně to potvrdil. K žádnému dodání zboží či služeb nedošlo. Svého jednání lituji, uvědomuji si, že šlo o chybu.“
Soudce Vladimír Žák předčítá, co řekl Káník o vztazích s Berbrem, Rogozem a Grímmem. Zaznívají věty, které obžalovaný řekl již na úvod dnešní výpovědi.
Po přestávce pokračujeme, slovo si vzal obhájce Michala Káníka s tím, že jeho klient už nebude vypovídat a odkazuje se na výpověď z přípravného řízení. Tu soudce nyní čte.
Soudce vyhlašuje přestávku do 12.15 hodin.
Státní zástupce se snaží vnést do výpovědi Káníka rozpory, detailně se točí okolo nabídky 4 tisíc eur. Ptá se kdy, kde a jak došlo k nabídce. Káník v přípravném řízení uvedl, že k nabídce došlo hodinu před zápasem, nikoliv na schůzce s rozhodčími v sobotu ráno na čerpací stanici OMV v Kongresové ulici.
Soudce se nyní ptá, z čeho usoudil, že zápas ovlivnili sami hráči. „Pohybuji se ve fotbale dlouho. Vím, jak hráči řeší některé situace a poznáte, zda je něco jinak. Když třeba někdo podběhne roh, nebo v některé jasné herní situaci uhne a tak...,“ vypravuje Káník.
Mimochodem, domluva zněla, že v prvním poločase padnou nejméně tři branky a že celkem dojde ke vstřelení více než pět gólů.
