V prodloužení skočil na led jak vyhladovělý vlk. Jedna tutovka, nic. Druhá, taky nic. Až napotřetí mu to vyšlo. Petr Straka si našel palebnou pozici na pravé straně, odkud bez přípravy využil pobídku obránce Budíka. Konečně překonal gólmana Karjalainena a v 62. minutě dokonal velký obrat Indiánů v úvodní bitvě CHL s finským mistrem z Hämeenlinny. Jeho gólem Plzeň vyhrála v prodloužení 5:4. „Z nejmenší šance padl gól. Ale je tím krásnější, že rozhodl,“ usmíval se hrdina zápasu.
Jak byste popsal konec zápasu a svoje střídání, které skončilo rozhodujícím gólem?
„Skočil jsem na led, byl tam souboj u jejich střídačky. Skočili do toho snad všichni hráči, co byli v tu chvíli na ledě. Já to zajistil napřed zezadu, viděl jsem, že puk vypadl jejich směrem a risknul jsem, že jejich hráč nebude čekat, že tam přijedu v takové rychlosti. Tak jsem mu to sebral, jel jsem sám na bránu. Nechtěl jsem nic vymýšlet, vystřelit podél ruky na zadní tyč. On to nějak zkrotil, leželo to tam snad centimetr vedle tyčky.“
Napoprvé to ovšem nevyšlo, ani napodruhé…
„Znovu jsem zabojoval o puk, protože jejich hráč vyjížděl, byl dokonce můj, takže by byl průser, kdyby mi ujel. Asi byl i unavený, vzal jsem mu to a šel do druhé šance, která ani nevím, kam šla, dělal jsem kličku. Podle reakcí lidí to bylo blízko, puk přišel k Buďovi. Myslel jsem, že rozhodčí pískal, protože jsem slyšel písknutí, spíš jsem se rozhlížel, najednou ke mně letěl puk, zavřel jsem oči a prásknul do toho. Možná z té nejmenší šance při střídání padl gól. Je o to krásnější, že padl v prodloužení a že rozhodl zápas.“
Takže taková střela z únavy?
„Kdo mě někdy viděl střílet z voleje, tak neuvěří, že takhle vypálím. Já tomu taky pořádně nevěřím a ani kluci ne. Někdy to vyjde, ale je pravda, že nejsem typický střelec bez přípravy, trénuju to už léta a jednou to jde sem, jednou tam. Teď jsem to trefil zrovna dobře.“
Podle toho, co jste během prodloužení předváděl, se zdálo, že jste na led skočil s jediným cílem. Bylo to tak?
„Prvotní bylo zajistit tu situaci. Hráči se seskupili kolem červené čáry, bojovali o puk, který mohl jít tam i tam. První myšlenka tedy byla to zajistit, aby nejeli sami na naši bránu. Kdyby ten hráč o mně věděl a rovnou to prohodil bekhendem na střed, mohlo být všechno jinak. Byli jsme tam už delší dobu, spíš převládl pocit té zodpovědnosti získat puk zpátky. Jakmile se to povedlo, jeli jsme s Ebym (Jan Eberle) dva na jednoho.“
Finové třikrát vedli o dva góly. Jak těžké bylo se vracet?
„Zavinili jsme si to celkem sami. Některé situace jsme neřešili úplně dobře, zbytečně ztráceli puky. Oni jsou tak kvalitní a šikovní, že to dokázali trestat. Bylo to trošku frustrující, ve druhé třetině tam byla trošku deka, během minuty jsme dostali dva góly. O přestávce jsme si řekli, že to musíme zklidnit, že máme šanci ukázat nějaký charakter. Šli jsme do toho, že chyby už neuděláme, zatlačíme je, což se povedlo.“
Ukázala se síla mužstva?
„Tým máme kvalitní, byl to první zápas, z toho možná trošku pramenily ty chyby. Je to malinko výmluva, ale najde se spousta kluků, co hráli jenom dvě, tři utkání, navíc naposledy minulý týden s Klatovy, což je při vší úctě soupeř o dvě soutěže níž. Tohle byla úplně jiná úroveň. Přišli lidi, bylo to fyzicky náročné. Možná i z přemíry snahy pramenily ty chyby a oni jich využili.“
Kam zařadíte Hämeenlinnu mezi týmy, s nimiž jste i v minulosti v CHL potkali?
„Všechny týmy, co hrají Ligu mistrů jsou kvalitní. A mě to velmi baví, shodli jsme se na tom i s klukama. Je to trošku jiný hokej než v extralize, kde se všichni známe, hrajeme proti sobě nejmíň čtyřikrát za sezonu. Taky tam soupeři mají respekt a vycházejí spíš ze zajištěné obrany. Není to taková lítačka jako s Finy. V CHL jsou zápasy otevřené, bývá tam prostor na protiútoky a potom člověk musí i víc bránit, protože je to fakt rychlé.“
Potěšilo, že jste tempo zachytili?
„Trénujeme tak, že to až takový problém nebyl. Kolikrát si říkám, že to je v rozích těžší při tréninku, i když zápasy jsou jiné. Oni to hráli v rozích trošku jinak, víc pozičně, a když se člověk dostal do nějakého postavení, nebylo kam nahrát, protože oni to před bránou zamkli. Pár situací jsem řešil střelou, jednou to prošlo, jindy ne, byl z toho i brejk. V extralize když se prosadíme z rohu, je tam hned šance, protože obránce většinou propadne.“
V sobotu vás čeká dánský Rungsted. Velká neznámá, ale asi nehrozí, že byste něco podcenili, souhlasíte?
„Je to dánský mistr, a pokud nějaký tým vyhraje ligu, je určitě kvalitní. S tím do toho půjdeme. Budeme chtít předvést podobně dobrý výkon s tím, že nebudeme chtít opakovat ty chyby.“
Góly
Domácí: 32:34. Kracík, 41:49. Čerešňák, 51:00. Mertl, 56:12. Pour, 61:51. Straka
Hosté: 21:19. Innala, 22:58. Nikkilä, 35:50. Lahtela, 45:20. Nenonen
Sestavy
Domácí: Frodl (Pavelka) – Moravčík, Kaňák, Budík, Vráblík, Pulpán (A), Čerešňák – Pour, Mertl (A), Gulaš (C) – Němec, Vlach, Kantner – Rob, Kracík, Indrák – Straka, Kodýtek, Eberle – Přikryl.
Hosté: A. Karjalainen (Voutilainen) – Laatikainen (A), Nikkilä (A), Friman (C), Eronen, Nurmikanta, M. Karjalainen, Latvala – Cornet, Kunyk, Puustinen – Innala, Tikka, Nenonen – Tavi, Lucenius, Krivosik – Kanninen, Lahtela, Ruokonen – Seppälä.
Rozhodčí
Ansons, Pražák – Svoboda, Zíka
Stadion
LOGSPEED CZ Aréna
Návštěva
5135 diváků
