Odpoledne na hotelu nezabral. Pořád myslel na to, co ho v premiéře v národním týmu čeká. A i na ledě byl pak bdělý, patřil k nejlepším. „Nakonec to bylo nad očekávání,“ pousmál se útočník Tomáš Fořt (26), jenž v přípravě proti Rakousku (3:1) vstřelil gól a na další přihrál. V hledišti to viděli rodiče i přítelkyně.
Tomáši, jaké to bylo?
„Měsíc jsem nehrál zápas. Cítil jsem se jako v prvním přípraváku. Udělal jsem dvě tři rovinky a už jsem cítil, jak mi tuhnou nohy. Nebyl jsem v zápasovém rytmu. Ale od druhé třetiny už to bylo dobré…Nevěděl jsem, co od toho mám čekat. Jaká bude úroveň, kolik přijde lidí, s čím přijede soupeř. Takže jsem odpoledne nezabral. S tím jsem počítal.“ (úsměv)
Tempo nebylo zrovna vysoké…
„Byl těžký led a hodně kluků nehrálo třeba od půlky února. Nedovedu si představit, jak bych po takové době hrál já. Tohle mělo na zápas velký vliv.“
Vnímal jste soupeře?
„Pořádně jsem neměl síly sledovat, jací jsou Rakušané, proti komu jdu na led. Jestli je to stejná lajna jako předtím…Měl jsem co dělat sám se sebou. Pro mě to bylo úplně jiné než extraliga. Neříkám, jestli lepší nebo horší. Prostě jiné. Rakušané hráli výborně. Bruslili, dohrávali souboje. Ale my jsme se na to připravili a hráli náš hokej. Znojemský zimák je příjemný, atmosféra byla super. Hrál jsem tady naposledy s juniorkou.“
Gól se vám povedl, co? Krásná rána z mezikruží do růžku.
„Trošku jsem čekal, že to Ruda vybojuje. Odrazilo se mi to přesně tak, jak jsem potřeboval. Nebyl jsem od gólmana daleko ani blízko a trefil jsem to. Měli jsme se tlačit víc do brány, z rohu gól nedáte. Michal Jordán mi hned vzal puk na památku.“
Mrzí vás, že jste neudrželi nulu?
„To mě štve. Lanýž (Jakub Langhamer) by si ji zasloužil, chytal výborně.“
Jak dlouho chcete vydržet v týmu?
„Co nejdéle to půjde.“
