Tak jo, deník Sport to hlavní netrefil. Předpokládal vítězství Karla Poborského, předsedou fotbalové asociace se však stal Petr Fousek. Zkusme ještě chvíli trvat na tom, že den před valnou hromadou vývoj skutečně směřoval k Poborského výhře. Co se stalo, že do cíle doběhl až druhý?
O jeho neúspěchu dost možná částečně rozhodlo i dění na samotné valné hromadě. Především dvě přednesené zprávy, každá z jiného úhlu.
Byla to zpráva o výsledcích hospodaření asociace, kterou přednesl finanční ředitel Libor Kabelka. A kterou potom nedokázal obhájit, na doplňující dotazy delegátů, byť třeba zmatečné, odpovídal velmi nepřesvědčivě. Nesmazal dojem, že na asociaci možná podivně poletují miliony, na které přitom zvlášť výkonnostní fotbal tak toužebně čeká.
A ještě víc zarezonovala zpráva revizní a kontrolní komise, v níž její předseda Zdeněk Šimek nemilosrdně napadl vnitřní fungování asociace. Silně podezřelou kauzu dezinfekce a v souvislosti s ní následnou nesoučinnost sekretariátu. Zmínil i možnou milionovou škodu v jiné kauze, nazývané Paní Kropáčková, o níž možná někteří delegáti ani neměli tušení.
To vyvolalo čilou diskusi. Takovou, na niž jsme v Berbrových časech nebyli zvyklí. Trvala bezmála dvě hodiny a lidé ve stávajícím vedení se v ní dostali do těžké defenzivy – kromě Kabelky také předseda Martin Malík či generální sekretář Jan Pauly.
Přitom právě Poborský byl tím kandidátem, který byl spojován se současným Strahovem. Například Paulyho plánoval na jeho místě ponechat.
Petr Fousek poté při svém kandidátském projevu správně vycítil šanci, na kauzy poukázal a sebe představil jako člověka, který je umí a chce vyřešit. Oproti tomu Karel Poborský strojeně odrecitoval předem připravený projev, jako by se předchozí okamžiky neodehrály. Rozhodně v té chvíli nepůsobil jako muž schopný vést porouchaný kolos s miliardovým rozpočtem.
Pokud se našlo sedm delegátů, které čerstvé události donutily po poledni změnit dopolední názor, máme tu vysvětlení, proč (mimo jiné) slaví Petr Fousek.
A pokud je zde popisovaná úvaha správná, tak je to další dílčí vítězství Fevoluce, protože to byli právě její zástupci, kteří byli při oné diskusi velmi aktivní. A navzdory svému neúspěchu v boji o místopředsedu taky Vladimír Šmicer, jenž Fouskovi ustoupil v cestě.
Teď ještě zkusit zjistit, odkud že pocházejí ty „přeběhlické“ hlasy. Podle svědectví ze zákulisí to vypadá, že se rekrutují z českých divizí a klubů ČFL. Tedy z míst, která byla „proreformními“ silami považována za žumpu.
Petr Fousek se stal předsedou a je to pro něj vzhledem k předchozí neúspěšné volbě obrovská osobní satisfakce. Nyní musí dokázat, že na svou roli stačí. I tam, kde mu jiní vytýkají slabost.
Že dokáže být charismatickým lídrem s jasným názorem.
Že se ukáže být silným v politických a obchodních věcech.
Pro fotbal by to byl gól.
Na podivnou schůzku s Karlem Poborským už reagovala Fevoluce i další kandidát na předsedu FAČR Petr Fousek. „Jedná se o flagrantní porušení neutrality a zejména zásady apolitičnosti sekretariátu,“ uvedl ve svém prohlášení.
Volby, v nichž půjde o nové vedení českého fotbalu, už se blíží. Na začátku června bude znám nový předseda, kterým se chtějí stát Karel Poborský, Petr Fousek a Vladimír Šmicer. I proto probíhají nejrůznější setkání s kandidáty. Na tom by nebylo nic divného, kdyby jedno z nich, s Poborským, neorganizoval Jan Hořejší – vedoucí sekretář Řídící komise pro Čechy. Tedy orgánu přímo spadajícího pod fotbalovou asociaci (FAČR). A také muž, jenž se pohyboval v blízkosti bývalého bosse Romana Berbra. Více čtěte ZDE >>>