Za tváří sportovní legendy měla Dana Zátopková ještě tajemnější image. Oštěpařská šampionka během života rozdala od drobných darů po statisíce. Přispěla kamarádům v nouzi, atletickým klubům či školám. V závěti pak rozdělila hotovost v řádu milionů korun. Dnes by ona i její manžel Emil oslavili 100leté narozeniny.
„I Emil za svého života pomohl spoustě lidí. Třeba za veslaře Kozáka zaplatili domov důchodců. Finančně pomáhali všelijakým kamarádům, o nichž věděli, že jsou v nouzi,“ říká Ivana Vodičková, někdejší svěřenka Zátopkové . „Když Emil zemřel, Dana prodala dům a peníze rozdala. Po Daně a Emilovi je pojmenováno několik škol. Ona těm školám skutečně dala stotisícové příspěvky. Záleželo jí na tom, aby děti sportovaly.“
Zátopková například městu Kopřivnice věnovala peníze na podporu Běhu rodným krajem Emila Zátopka , který i v pokročilém věku pravidelně navštěvovala. Víc než milionovou částkou přispěla i zdejšímu muzeu. Rodné město jejího manžela zase v pátek odhalilo Zátopkovu sochu. Velkou částkou taky financovala skansen v Rožnově pod Radhoštěm.
Atletům v Uherském Hradišti přispěla paní Dana na vrhačskou klec. Pomohla s koupí dvou slepeckých psů. Finančně přispěla i Vacenovicím na Hodonínsku, rodné vsi svých rodičů, kde trávila své mládí. Z Vacenovic za ní do poslední chvíle také vyrážely výpravy přátel.
Dana Zátopková. Jak se stala legendou českého sportu?
Video se připravuje ...
„Ona milovala muziku, malérečky, těm taky každý rok posílala peníze. Když byla v nemocnici, byli to nejvěrnější lidi. Přišli, přivezli napečíno, zahráli, napili se a odjeli. Přijeli, ještě když jí bylo 96 let,“ vypráví Vodičková.
O Zátopkovou se starala i vacenovická starostka a poslankyně Jana Bačíková.
„Často k nám jezdila, vzpomínala, jak o prázdninách lozila po stromech a při plesech se schovaná pod stolem dívala na tančící páry,“ vzpomíná Bačíková. „Byla to úžasná žena. Největší odměnou pro ni bylo, když jsme jí z Vacenovic přivezli švestky ze zahrádky nebo trochu hovězí polévky s nudlemi.“
Cenné věci jako snubní prsten a olympijské medaile Zátopkových jsou uloženy v Národním archivu, stejně jako důležité písemnosti. V Národním muzeu jsou v oddělení sportu vystaveny například dresy, tretry, startovní čísla, v Síni slávy na Dukle zase její oštěpy nebo třeba psací stroj.
Další předměty ze života slavného páru dostali do správy manželé Vodičkovi a rozdali je jejich společným přátelům. Jedna za Zátopkových holí skončila u herce Václava Neužila , který Emila ztvárnil ve filmu Zátopek.
„Mohla bych ji dát do archivu, ale víte, jak to vypadá v archivu. Tam to dají do krabice. Neužil byl výtečný, tu hůl má zaslouženě,“ usmívá se Vodičková.
Životní osudy manželů Zátopkových
1922
19. září 1922 se narodili dva pozdější olympijští vítězové. Emil Zátopek přišel na svět v Kopřivnici, Dana Ingrová ve Fryštátě. Když po letech na souběh dat narození přišli, Emila hned napadlo: „To abychom měli i ve stejný den svatbu!“
1937
Emil začíná pracovat ve zlínské firmě Baťa a hned zažívá těžkou práci. V šestnácti letech nastupoval na noční směny, ač to nebylo úředně povolené.
1941
První Emilův závod. Tělocvikář chemické průmyslovky ve Zlíně ho poslal na start Běhu Zlínem na 1500 metrů, Zátopek skončil k všeobecnému překvapení druhý. Emila oslovil atlet Tomin Šalé a hned druhý den se objevil na stadionu.
1942
Dana po reálce v Uherském Hradišti nastoupila v Buchlovicích jako zubní laborantka a začala hrát házenou za tým Slovácké Slavie. Od prvního zápasu byla kapitánka.
1945
V tom poválečném létě Dana poprvé krátce zahlédla Emila. Bylo to na hřišti a oba byli od sebe asi na padesát metrů. „Nepodívali jsme se vzájemně do očí. Žádná jiskra tehdy nepřeskočila,“ líčila Dana.
1948
Potkali se znovu při závodech ve Zlíně. A při cestě do Bratislavy už Emil o Danu vážně usiloval. Pak už rychle přišly zásnuby a na olympiádu do Londýna letěli jako pár. Emil tam vyhrál závod na 10 000 metrů. V říjnu slavili svatbu.
1949
V červnu na vítkovickém stadionu Emil výkonem 29:28,2 minuty překvapivě překonal světový rekord Viljo Heina na 10 000 metrů. Fin si hned vzal historický výkon zpět, ale Zátopek reagoval. V říjnu opět v Ostravě (29:21,2).
1950
Na ME v Bruselu Emil vyhrál desítku o kolo před Francouzem Mimounem a na 5000 metrů zaskočil favorita Gastona Reiffa, vyhrál o 130 metrů. Dana byla v oštěpu pátá. Emil taky v Turku znovu posunul světový rekord na 10 000 metrů (29:02,6).
1951
V září Emil uspořádal dva rekordní podniky. Při armádních závodech na Strahově vylepšil světové rekordy v hodinovce a v běhu na 20 000 metrů. O dva týdny později v Houšťce výkony ještě posunul a jako první uběhl dvacítku pod hodinu.
1952
Nejslavnější rok. Na olympiádě v Helsinkách Emil nejdřív obhájil zlato na desítce a potom vyhrál i dramatickou pětku, která dostala přezdívku závod století. Ve stejný den vyhrála olympiádu i Dana. Nakonec Emil vyhrál i maraton.
1953
Na Světovém festivalu mládeže a studentstva se Zátopek poprvé utkal s vycházející hvězdou Volodymyrem Kucem a dvakrát ho porazil. Na podzim v Houšťce pak opět posunul světový rekord na 10 000 metrů (29:01,6).
1954
V Paříži Emil časem 13:57,2 vymazal dvanáct let starý výkon Gundera Häagga. Hned den nato v Bruselu na rozblácené dráze zaběhl jako první v historii desítku pod 29 minut (28:54,2). Na ME Dana vyhrála oštěp, Emil závod na 10 000 metrů.
1955
Na Rošického memoriálu překonala Dana výkonem 55,24 metru světový rekord a stala se jeho poslední držitelkou s dřevěným oštěpem. Emil v Čelákovicích stanovil historický čas na 25 000 metrů (1:16,36,4) a byl to jeho poslední světový rekord.
1956
V Melbourne to bylo pro Emila olympijské loučení. Po operaci kýly běžel jen maraton a skončil šestý, zvítězil jeho kamarád Mimoun. Dana se vypráskala na tréninku před závodem a ve finále byla čtvrtá.
1958
V lednu se Emil rozloučil s kariérou v přespolním běhu v San Sebastianu a zpátky domů si přivezl bílého pejska Pedra. Dana už v téhle sezoně trénovala po přestupu z Dukly v RH Praha a na ME ve Stockholmu obhájila titul z Bernu.
1960
Dana se s kariérou rozloučila stříbrným závodem na olympiádě v Římě, na níž se naposledy závodilo i s dřevěnými oštěpy. A na Fakultě tělesné výchovy a sportu se začala připravovat na trenérskou kariéru.
1968
Z hrdinů režimu byli najednou oba nepohodlní, když podepsali výzvu Dva tisíce slov. Dana si nakonec udržela funkci ústřední trenérky vrhů, Emil byl ale propuštěn z armády a o rok později nastoupil u Stavební geologie, kde vrtal studny.
1975
V Paříži Emil obdržel Mezinárodní Cenu Fair play. Předseda ČSTV Antonín Himl tak Emila uklidil do Informačního a dokumentačního střediska ČSTV. Dana vydržela jako trenérka vrhů až do roku 1980.
1983
U příležitosti premiérového MS v atletice dostali Zátopkovi pozvání do svých zlatých Helsinek. Potkali se s Mimounem a pak se vydali na cestu po Finsku. Potkali se tam i s ženou, která jim v roce 1952 za odměnu přinesla rybu siika.
1995
Po pádu komunistů se Zátopkovi v důchodcovském věku dočkali rychlé rehabilitace. Znovu se jim dostávalo zasloužené pozornosti. Emil se stal v roce 1995 tváří při startu mezinárodního pražského maratonu.
1998
Prezident Václav Havel ocenil Emila státním vyznamenáním, medailí Za zásluhy I. stupně. O rok později se Emil stal českým Olympionikem století.
2000
Emil zemřel 21. listopadu 2000. Veřejnost se s ním rozloučila při obřadu v Národním divadle, dorazil i předseda MOV Juan Antonio Samaranch. V létě následujícího roku byl Emil uložen na Valašském Slavíně v Rožnově pod Radhoštěm.
2003
V tomto roce se i Dana dočkala státního vyznamenání. Prezident Václav Klaus ji ocenil medailí Za zásluhy 2. stupně. Zároveň byla Klubem sportovních novinářů vyhlášena Sportovní legendou, Emilovi se této pocty dostalo už v roce 2000.
2020
Dana zemřela symbolicky v pátek třináctého, v březnu. Na pohřbu stál jen kousek od rakve oštěp, který kdysi její manžel Emil přetvořil v kuchyňské koště. „Největší radost mám, když se můžu něčemu zasmát,“ nechala za sebou filozofii.
Témata:
atletika, sport, Olympijské hry, Václav Neužil, Emil Zátopek, Kopřivnice, Dana Zátopková, peníze, Jana Bačíková, Vacenovice, Národní archiv, Sport na Heureka.cz
Související články
