Do dějiště mistrovství Evropy Bratislavy jezdí z Brna na otočku, jen na zápasy. Musí být nablízku rodině. „Každou chvíli se nám má narodit dítě, jsou to dvojnásobné nervy,“ vysvětluje předseda házenkářského svazu Ondřej Zdráhala (38) v rozhovoru pro Sport. Brzy to bude rok, co usedl do horkého funkcionářského křesla a zároveň musel ukončit bohatou aktivní kariéru.
Před čtyřmi lety se stal senzačně nejlepším střelcem evropského šampionátu v Chorvatsku a dotáhl Česko k historickému šestému místu. Letos se na své následovníky dívá z VIP lóže. Jako šéf svazu a nastávající trojnásobný otec. „Je pravda, že z takové dálky jsem hřiště dlouho neviděl,“ usmívá se Ondřej Zdráhala.
S partnerkou se stanete co nevidět rodiči, do toho se rozjelo mistrovství Evropy. Hektické období, co?
„Jsou to dvojnásobné nervy. Když se kluci sešli k přípravě, byly v týmu dva pozitivní testy. Samozřejmě jsme nechtěli dopustit, aby se neodjelo, jako se to stalo v minulém roce před mistrovstvím světa. Minulý týden byl opravdu stresující.“
Ale nebylo to takové drama jako loni, ne?
„Nemohli jsme vědět, jak to dopadne. Měli jsme sice zkušenost z loňska, ale na druhou stranu se zjistilo, že se u nás objevil vysoce nakažlivý omikron. Mohlo se stát cokoliv. Proto jsme radši kluky separovali a čekali až do minulého pátku na výsledky testů. Hráč, který byl nakažený, je teď normálně s týmem na mistrovství.“
Máte obavy, že se turnaj kvůli covidu nedohraje?
„Stát se může cokoliv. Házená je kontaktní sport. Pokud má někdo covid, může nakazit protihráče i spoluhráče. Jsme rádi, že může být kapacita haly naplněna aspoň zčásti. Proti Španělsku jsme měli domácí prostředí, atmosféra byla perfektní. Kdyby nebyly restrikce a lidé věděli dřív, že budou moct přijet na zápasy, bylo by tady daleko víc našich fanoušků.“
Líbil se vám čtvrteční vstupní duel s obhájci titulu (26:28)?
„Bijí se ve mně dva pocity. Kluci odehráli super zápas, bojovali. Rozdíl nebyl velký. Rozhodly dvě, tři neproměněné šance. Kdybychom je dali, mohli jsme vyhrát. Na druhou stranu, pořád je to prohra, která nám zkomplikuje postup do další fáze. Když jste tak blízko výhry nad Španělskem, mrzí vás to.“
Ještě máte duši hráče a chuť skočit na palubovku?
„Je pravda, že z takové dálky jsem hřiště dlouho neviděl. Před nějakými šesti měsíci jsem hrál poslední zápas. To ještě není tak dávno. Ano, ještě bych si zahrál. Na druhou stranu vím, že na takové úrovni už to s vysokou pravděpodobností nebude.“
Troufnul byste si naskočit z voleje do takového turnaje?
„Ne ne. Potřeboval bych tak dva měsíce, abych se dostal do fyzické pohody, kterou mají hráči na hřišti. Pak by byl potřeba ještě nějaký čas na rozehrání. Dneska bych si troufnul jenom na sedmimetrový hod.“ (usmívá se)
Mění se váš sport?
„Jsou to šachy. Fyzická, technická a taktická připravenost hráčů je čím dál lepší. Je to úplně jiný sport než před deseti lety. Házenkáři jsou top atleti.“
Házená není fotbal, kdy si vezmete balon a jdete si s kamarády ven zahrát. Moc možností, jak si udržovat herní úroveň, asi nemáte, co?
„Máte pravdu, není to fotbal. Házená je tak komplexní sport, že pokud ji někdo nikdy nehrál, těžko by si ji zahrál. Když jsem skončil, chodil jsem běhat. Udržoval jsem se. Pak jsem toho na nějakou dobu nechal, ale už jsem zase začal s během a posilovnou.“
Přitom se zdá, že jste nepřibral.
„Zhubnul jsem. Teprve teď dobírám to, co jsem vážil jako hráč.“
Jaký má Česko tým na ME?
„Velmi dobrý. A hlavně, vrchol ho čeká tak za tři roky. V kádru jsou mladí hráči, kteří mají obrovský potenciál.“
Trénuje je šedesátník Rastislav Trtík. Pořád je takový bouřlivák, jak si ho pamatujete z vaší kariéry?
„Energii má pořád stejnou, dokáže hráče namotivovat. Ale přijde mi, že už se trošinku zklidnil. Býval daleko, daleko živější. Ale základní rysy mu samozřejmě zůstaly. Rasťa přinesl do týmu nový impulz, postoupil s ním z kvalifikace a z obtížné skupiny. Jednání o tom, že to povede i na mistrovství Evropy, byla velice korektní a rychlá.“
Zůstane u reprezentace i po turnaji?
„To ještě necháme otevřené.“
Bere vám funkce předsedy svazu hodně času a energie?
„Je to psychicky náročné. Jde samozřejmě částečně i o politickou funkci s obrovskou zodpovědností. Když člověk hrál, soustředil se na sebe a na to, aby co nejvíce pomohl týmu. V mojí současné roli společně s exekutivou rozhodujeme o směřování celé házené.“
Nelitujete, že jste do toho šel?
„Když se pro něco rozhodnu, dělám to proto, že to tak cítím. Jestli je to obtížnější nebo lehčí, je věc druhá. Jsou dny, kdy mi ta práce přináší větší radost a jindy zase menší.“
Daří se vám spojovat roztříštěné hnutí?
„Myslím, že ano. Posouváme se dopředu. Ale jde o dlouhodobý proces. Nejde všechno ze dne na den. Jsou cíle, které jsem si vytyčil a ty se daří plnit. Tři dny v týdnu jsem v Praze a dva v Brně. Řekněme, že mám home office. I tak hodně cestuju na schůzky.“
Zvládnete to s malým dítětem?
„Mám obrovskou oporu v mé ženě, takže určitě ano. Ale je pravda, že první dvě děti mají 13 a 10 let a budu si muset spoustu věcí osvěžit.“ (usmívá se)
Naposledy jste působil v Kataru. Je země připravená hostit letošní MS ve fotbale?
„Udělají vše pro to, aby to byl fenomenální šampionát. Z hlediska financí, které do něj ta země investuje, to tak určitě může být. Klub Al-Wakra, za který jsem hrál, měl postavený stadion jako první. Myslím, že teď už stojí všechny. V listopadu a v prosinci je v Kataru teplota do třiceti stupňů, příjemné počasí. V tomto směru problém nebude. Uvidíme, jak s tím zahýbá covid.“
Témata:
svaz, ME v házené 2022, Česko, fotbal, Brno, Evropa, Španělsko, Bratislava, sportovní soutěž, házená, Ondřej Zdráhala, Míče na házenou Míč na národní házenou na Heureka.cz
Související články
