Trvalo to téměř hodinu a půl, než se po přistání speciálu z Pekingu dostali do příletové haly pražského letiště Václava Havla. Ještě pár rozhovorů a hurá domů. Na biatlonistce Markétě Davidové už byla znát únava. Sice se těšila na odpočinek, ale moc dlouho si ho neužije. Stejně jako teplejší počasí. „Tady bude pršet, takže nás čeká zase jiný boj,“ pravila s hořkým úsměvem.
Oproti původnímu času příletu měla česká výprava ze zimních olympijských her v Pekingu zpoždění. Kde nabrali, sportovní terminologií řečeno, ztrátu zhruba 40 minut, vysvětlil biatlonista Mikuláš Karlík. „Let byl v pohodě, jen chvilku jsme čekali na letišti, byl tam nějaký problém s bagáží, asi s papíry, než nás naložili. Takže jsme měli nějaké zpoždění, ale pak už to bylo parádní.“
Také cestou domů museli všichni dodržovat přísná opatření kvůli covidu-19, stejně jako při cestě do Číny. „Opatření fungovala skvěle, museli jsme mít celou dobu roušky, pak i u jídla se to střídalo, že jedna řada měla jídlo a druhá až potom. Měli jsme na každý sektor svůj vlastní záchod. Ale bylo to snesitelné pro každého,“ dodal Karlík.
Po příletu do Prahy pak přišlo na řadu další čekání na bagáž. Jedna z největších hvězd tohoto letu Markéta Davidová se tak v hale, kde vedle příbuzných některých dalších členů výpravy čekalo také pár lovců selfie a dokonce i autogramů, ukázala až zhruba hodinu a půl po příletu. A ačkoliv na ní byla únava hodně vidět, rozdávala i tak úsměvy.
V letadle prý původně plánovala sledovat filmy, ale… „Myslela jsem, že jsem si nějaké stáhla, ale zjistila jsem, že ne, takže jsem četla knížku.“
Uvítala také příznivější klimatické podmínky, hlavně co se týče teplot. „Tady už je mnohem líp. Ale předpokládám, že bude pršet, nebo minimálně v Jablonci ano, takže začíná zase jiný boj,“ pokrčila rameny.
Domů se už těšila na dva dny volna, které ženy dostaly naordinovaný od trenérů. Ale krátký odpočinek si užila už přímo v Číně, kdy na sociální sítě dala fotografii s Lucií Charvátovou , jak vyrazily na tamní sjezdovky. Davidová na snowboardu, Charvátová na lyžích.
„Měly jsme dva dny po závodech volné, tak jsme si to snažily užít. Protože do té doby bylo závodů tolik, že to nebylo vůbec možné. Dostaly jsme možnost jít takhle na sjezdovky a bylo to super,“ pochvalovala si biatlonistka, která v pátek v závodu s hromadným startem vybojovala 4. místo.
I přes to, že tyto Hry byly, stejně jako ty v létě v Tokiu, stále výrazně poznamenané opatřeními proti covidu-19, si je sportovci užili. Třeba jako Karlík, u kterého šlo o první olympijskou zkušenost. Jaký největší zážitek si odváží?
„Asi z prvního závodu. Nevíte, co od toho čekat, nevíte, jakou to bude mít atmosféru, jak to bude probíhat. Trochu mě mrzí, že jsme nebyli na zahajovacím ceremoniálu, to by asi bylo super. Byli jsme na závěrečném, ale to už nemělo pro mě takovou jiskru. Jak oheň zhasíná, už se spíš těšíte domů.“
Atmosféru olympiády, kterou v Číně vůbec nepociťoval při podzimním testovacím závodu, si tentokrát už užil i bobista Dominik Dvořák. „Dost to ovlivnili dobrovolníci, nebo… ‚dobrovolníci‘, zkrátka ti místní pomahači, nevím. Každý den nám tam mávali a dělali hodně tu atmosféru. To je vždycky pozitivní, člověk se tam cítí dobře.
ZÁVĚREČNÝ CEREMONIÁL: „Zakončení se sportovci je vždy krásné, ale já upřímně mám radši zahájení. Když vidím, jak zhasíná oheň, tak končí čtyřletá etapa a mně to přijde hrozně smutné,“ řekla česká vlajkonoška Martina Sáblíková. Přiznala, že před začátkem her měla strach, jak bude olympiáda v Číně vypadat. „A myslím si, že jsem nebyla jediná. Ale myslím, že to bylo zvládnuté na jedničku,“ uvedla čtyřiatřicetiletá rychlobruslařka a pochválila vedení české výpravy za servis pro sportovce.
Osmou držitelkou Ceny Věry Čáslavské za mimořádné zásluhy žen ve sportu a olympijském hnutí je bývalá mistryně světa v trojskoku Šárka Kašpárková.
ZÁVĚREČNÝ CEREMONIÁL: Podívejte se na sestřih z krásného loučení s olympiádou!
Jen dvě medaile z Pekingu místo sedmi z Pchjongčchangu. Podle předsedy Českého olympijského výboru Jiřího Kejvala ale problém českého sportu není v počtu medailí, nýbrž v nefunkčním systému českého sportu. „Myslíme si, že to vždycky nějak utáhneme,“ říká Kejval. Rozhovor čte zde: Za čtyři roky se nezměnilo nic, hokejisti se scházeli jak švábi na pivo
ZÁVĚREČNÝ CEREMONIÁL: Domluveno, dětský sbor doprovodil závěrečné pasáže a zhasnutí olympijského ohně, olympijské vločky teď symbolicky míří do celého světa...