Po třinácti letech se vrátil do české ligy, kde jako mladý dravec získal v roce 2006 titul s Libercem. „Chci hrát do pětačtyřiceti,“ oznámil dnes s úsměvem slovenský útočník Filip Hološko, jenž nečekaně naskočil do závěru utkání Slovácka s Mladou Boleslaví (1:1). Ještě hodinu před duelem netušil, že půjde na lavičku. Myslel si, že bude v hledišti jako divák.
Jak se to vyvinulo, že jste mohl hrát? V prvním zápisu o utkání vaše jméno nebylo.
„Nevím, jestli na Slovensku v pátek nepracují. Český svaz měl všechno v poledne potvrzené a Slováci měli nějakou poradu v Popradu. Dělal jsem si v kabině legraci, že na Slovensku se v pátek nedělá. Až dnes jsem se dozvěděl, že nějaký pán asi přišel do práce. Našel na telefonu sto esemesek a nakonec to odklepl.“ (úsměv)
A vy jste z ničeho nic šel do akce.
„Měl jsem ráno těžký trénink, stometrové sprinty. Běhal jsem tady s padákem. Po tréninku jsem jel hodinku do Piešťan, naložil jsem kamaráda a jeli jsme se podívat na zápas. V čase 14:20 mi volal pan Šumulikoski (manažer Slovácka), kde jsem a že jdu na lávku. Tohle jsem ještě nezažil.“
Na jakou porci minut jste se cítil?
„Trenér se mě ptal, jestli jsem připravený. Říkal jsem, že mám z tréninku trošku těžké nohy. Ale rozválcoval jsem je a deset minut jsem zvládl. O základní sestavě jsme se vůbec nebavili. Trenér mi jen ve čtvrtek, kdy jsem přišel, říkal, jak Slovácko hraje. Možná mi bude trošku chybět zápasová praxe, ale věřím, že se do toho rychle dostanu. Ty dva tréninky, co jsem zažil, proběhly ve větším tempu než ve Slovanu.“
Co chybělo, abyste dal v 87. minutě vítězný gól na 2:1?
„Mohl jsem rozhodnout. Bohužel mi míč odskočil na hruď. Nevěděl jsem, jak se do něj položit, tak jsem ho přebral pravým kolenem na levačku a snažil se to propálit. Jenže trefil jsem protihráče.“
Proč jste zvolil dohrávku sezony zrovna v Uherském Hradišti?
„Měl jsem i nějaké nabídky ze Slovenska, ale česká liga je kvalitnější. Po třinácti letech, co jsem byl v Liberci, jsem se do ní chtěl vrátit. Je to kousek do Bratislavy, kde mám manželku. Můžu i dojíždět. Zatím jsme se domluvili do konce června. Slovácko má dobrý tým, kluci jsou bojovní. Věřím, že se dostaneme do šestky anebo aspoň zůstaneme v té druhé skupině o sedmé až desáté místo.“
Znal jste někoho z týmu?
„Míšu Kadlece, hráli jsme proti sobě v turecké lize. On za Fenerbahce, já za Besiktas. On mi i volal, než jsem sem přišel. Ještě před utkáním na Slavii. Bylo to minulý týden. Někdy ve čtvrtek, v pátek. Řekl mi o klubu všechno, povyprávěl mi o trenérovi. I jeho osoba v tom hrála pozitivní roli. Jsem rád, že jsem tady.“
Jaký pocit máte z premiéry?
„Dá se říct, že Boleslav mě nepřekvapila. Ani neměla vyložené šance. Myslím, že měl rozhodčí pro nás ve druhém poločase písknout čistou penaltu. Asi by se pak zápas vyvíjet jinak. Dostali jsme hloupý gól, ani nevím, jak to (Tomáš Přikryl) trefil. Jestli bodlem…Zasloužili jsme si vyhrát. Můžu říct, že jsem hrozně překvapený z kabiny. Je tady velmi dobrý kolektiv, super parta. To se o Slovanu nedá moc říct. Je tam spousta cizinců, mluvilo se spíš balkánsky.“ (úsměv)
Pokračovat jste tam nechtěl?
„Nepočítali se mnou, tak jsme se dohodli na ukončení smlouvy. Natahovalo se to, nebyli jsme domluvení na odstupném. V této sezoně jsem odehrál za Slovan jen dva zápasy. Ve třetím kole v Michalovcích jsem dal gól, ale pak proti Nitře jsem už nenastoupil. Je potřeba se dívat dopředu, fotbal jde dál. Ve Slovácku je krásný stadion, dobrá atmosféra. Hrál jsem tu ještě za Liberec, ale výsledek už si nepamatuju.“
