Navlékl kapitánskou pásku, postavil se na levý kraj hřiště, kde byl tentokrát v systému 3-5-2 výjimečně osamocen a posadil krásný gólový centr na hlavu Ladislava Almásiho. Zkušený bek Baníku Jiří Fleišman si výkonem proti Teplicím (2:1) řekl o prodloužení smlouvy. Končit se tvrdý obránce ani v 38 letech a faktu, že Ostravští z Karviné na stejnou pozici vykupují bosenského konkurenta Eldara Šehiče, nechystá. „Věřím, že v příští sezoně se budeme pohybovat v úplně jiných patrech tabulky,“ řekl po výhře, která Slezanům definitivně zajistila záchranu.
V dubnu jste na čtyři zápasy vypadl ze základní sestavy, máte o to větší motivaci teď?
„Trénuji a hraji pořád stejně, trenér to vidí. Chápu, že se musí zapojovat už jiní hráči, nemohu hrát deset roků. Chtěl bych, ale nejde to zastavit. Trenéři vidí, že se snažím trénovat pokaždé na sto procent, o žádné úlevy si neříkám. Dokud mohu, chci hrát, budu hrát a budu dělat vše pro to, abych na hřišti byl, dokud mi to zdraví dovolí a fyzička. Není důvod přestávat a pouštět tam někoho jiného.“
Luděk Mikloško se netají tím, že vás v týmu chce s Janem Laštůvkou i nadále s tím, že už byste třeba nehráli vše...
„Samozřejmě jsme to probírali, ale odpověděl jsem mu na to, že budu trénovat a makat tak, abych hrál všechno. Nemám rád úlevy, nechci je, budu jim to rozhodování dělat těžké. Udělám vše pro to, abych hrál já, dokud na to mám. Tím to pro mě končí. Říkat můžeme jedno, ale rozhoduje se na trénincích, na hřišti.“
A co role zkušeného mentora?
„S mladými se pořád bavíme. Neříkám, že by za mnou či za námi chodili sami pořád, ale teď třeba hned po zápase jsem šel za Měkym (Patrikem Měkotou). Říkal jsem mu, že v 88. minutě si balon zbytečně zpracovává. Měl to kopnout na tribunu, byl konec zápasu, takhle jsme do něj zbytečně dostali soupeře. To jsou ty detaily. Člověk se mladým snaží na tréninku něco říkat, buď si to vezmou, nebo ne. Záleží na nich. Každopádně já se nechci smířit s tím, že bych odehrál jeden zápas a pak tři další odpočíval. Trenérovi to rozhodování ztížím.“
Takže vše spěje k prodloužení smlouvy stejně jako v případě Jana Laštůvky?
„Uvidíme, ještě jsou dva zápasy, pak si sedneme a probereme to. Teď mám čas na to, abych přesvědčil, že ještě rok mohu hrát. Já se sice cítím na déle, ale chápu, že to nejde. Uvidíme po sezoně, protože jsme se domluvili, že teď to řešit nebudeme, abychom měli čistou hlavu.“
Klobouk dolů za to, jak jste systému 3-5-2 v roli wingbeka obhospodařoval v 38 letech levou lajnu. Je to v tomhle schématu pro vás jiné?
„Jo, je to jiné. My jsme se o tom bavili, já už vím, kdy vyběhnout můžu, nemůžu, musím, nemusím, takže si to hlídám. Pamatuji si, že to hrál Šeha (Eldar Šehič), naběhal dvanáct kilometrů za zápas, já naběhám jedenáct. Nevidím v tom rozdíl. Když mi trenér řekne, že mám jít do útoku, tak půjdu do útoku.“
