PŘÍMO Z TAMPERE | Marně se snažil tým uprostřed zápasu probrat, nahodit vysazený motor. Nepovedlo se. Taky proto byl po porážce 1:6 od Kanady kouč Kari Jalonen hodně smutný. Z výsledku. Ještě více však z výkonu hráčů. „Jsem zklamaný. Měli jsme šanci uspět,“ ví trenér. Už vyhlíží nedělní bronzový duel.
V čem jste viděl největší rozdíl mezi vámi a Kanadou?
„Kanaďané neměli žádná hloupá vyloučení. A po těch našich stupidních dokázali sami dvakrát skórovat, což ten zápas úplně otočilo. To je něco, co je třeba velmi nutně pochopit, že na této úrovni a v takhle důležitých zápasech si prostě taková vyloučení nemůžeme dovolit.“
Stupidními vyloučeními máte na mysli hlavně oplácení Davidů Pastrňáka a Krejčího, že?
„Myslím, že oba moc dobře vědí, co udělali. Nemusím jim to říkat. Ještě jsem to ani neviděl na videu. Jedna věc je ale jasná – když jste na trestné lavici, nemůžete vyhrávat zápasy. Říkáme si tuhle věc po celý proběh turnaje. A stejně se to zase stane. Kdybychom hráli celou dobu stejně jako v první třetině, nemáme problém. Jsme tady ale kvůli jediné věci, a to abychom domů přivezli medaili. Takže se teď musíme dát do kupy a opravdu velmi rychle se připravit na neděli. Není teď čas hrabat se v chybách a vůbec v celém tom utkání. Po návratu na hotel si chci s hráči ještě sednout a promluvit si.“
V první třetině jste měli dost šancí, namísto vedení alespoň 2:0 byl však stav 1:1.
„Ano, hráli jsme tam vážně dobře. Ale pak jsme zničehonic všechno ztratili. I kvůli těm dvěma vyloučením, která oni proměnili v góly. Je to i otázka mentálního rozpoložení v danou chvíli. Když prohráváte, trošku ztrácíte sebevědomí.“
Za stavu 1:3 jste sáhl po time outu, k týmu jste měl ráznou promluvu. Co jste říkal?
„Měl jsem pocit, že kluci jsou dole, strašně moc dole. Tak jsem se jim pokusil pomoct právě tím oddechovým časem, aby se zase zkoncentrovali na zápas. To byla moje myšlenka.“
Proč jste během utkání nesáhli ke střídání brankáře Karla Vejmelky?
„Mluvil jsem o tom s naším trenérem brankářů Zdeňkem Orctem, on ho střídat nechtěl.“
Co dalšího se vám po takovém výprasku honí hlavou?
„Jsem samozřejmě zklamaný, protože si myslím, že jsme měli šanci. Ale teď už je na podobné úvahy pozdě. My musíme výsledek respektovat a dát kredit Kanadě. Jakmile se dostali do zápasu, tak hráli vážně moc dobře. Ale takový je už život. Myslím, že se cítím úplně stejně jako hráči v šatně. Víme, že jsme měli šanci, ale už je pozdě na nějaké spekulace a cokoliv jiného. Musíme jít dopředu a vidět světlo v tom, že v neděli odpoledne nás čeká zápas o bronz.“
Cítíte, že motivaci pro tohle utkání v týmu budovat nemusíte?
„Myslím, že ji kluci mají. Musí, když hrají takový zápas. Myslím, že nemusí nikoho motivovat. Máme pořád šanci dovézt medaili. Musíme se semknout a hrát celých šedesát minut. Ne dvacet, ale šedesát. Dvacet nestačí.“
