Dva týdny dřiny mají cyklisté včetně jednoho ze dvou českých účastníků Jana Hirta za sebou. To opravdové peklo však přijde teprve teď. Už v úterý je na programu královská etapa s řadou velkých stoupání včetně toho do nadmořské výšky 1854 metrů na Passo del Mortirolo. „Ten nejtěžší týden teď přichází a ještě se může stát hodně věcí,“ ví moc dobře Hirt, který jede Giro d´Italia už potřetí. Včera si během volného dne alespoň trochu před úmorným závěrem odpočinul.
Jak jste strávil volné pondělí na Giru?
„Docela pozdě jsme vstávali, pak jsme šli na snídani a hned po ní na trenažéry. Venku pršelo, tak jsme nešli ven na kolo. Potom jsme měli oběd a pak už to začalo. Masáže, různé rozhovory, setkání s manažerem a až kolem půl sedmé jsem měl volno.“
Takže volný den je jen o tom, že nejste na kole při etapě?
„Přesně tak to vlastně je.“
A co znamená, že jste docela pozdě vstávali?
„Nějak kolem půl desáté.“
Při etapách vstáváte v kolik? To asi záleží i na tom, v kolik je start, že?
„Samozřejmě. Záleží to na tom, jak je dlouhá etapa a jak je daleko start od hotelu. Takže je to zhruba od půl osmé do té půl desáté.“
Jak se po dvou týdnech na Giru cítíte?
„Jakž takž. Mám takové smíšené pocity. Ta první půlka byla spíš po rovině, nebylo moc kde se otestovat a teď byly asi tři těžké etapy, kde ti nejlepší útočili už hodně brzo, takže tam ve finále taky nebylo moc prostoru něco ukázat. Takže je to zatím takový zvláštní závod.“
On letošní ročník působí zvláštním dojmem, i když ho sledujete jen v televizi.
„Ten závod je takový nekontrolovaný. Spíš takový, že se hodně útočilo a hned útočili ti nejlepší, lídři týmu. Takže takové, že z ničeho to bylo najednou všechno rychle hotové.“
Tím, že byla první půlka spíš po rovině, to asi nebylo ideální pro vaše bolavé koleno, že?
„Ta situace je pořád podobná, pořád bolí. Když tomu každý den takhle nakládáte, tak je jasné, že se to hned nevyléčí. Takže bude potřeba potom si dát nějakou pauzu a dát to do kupy.“
Který den na letošním Giru se vám zatím nejvíc líbil?
„Nevím, těžko říct, možná nedělní etapa do Coma. Ale nemám žádný den, ze kterýho bych byl vyloženě nadšený.“
Právě po této etapě jste vypadal i spokojeněji.
„To jo, protože se už rozjely trochu nohy. I když byly na začátku etapy mizerný, tak v druhé půlce už jsem se pak necítil tak špatně. Přišlo mi poprvé, že už tak trochu reagují v nějakých těch solidnějších wattech.“
Co se týče výsledků, tak už i v sobotní etapě, která byla horská, jste zajel lepší výsledek. Bylo to už tam trochu lepší?
„Já jsem v té etapě vůbec nejel na výsledek. Chtěl jsem být co nejdýl po ruce Miguelovi (Ángelovi Lopezovi) a pak jak odjel a rozdělilo se to, tak už jsem zvolnil a dojížděl jsem. Snažil jsem se pošetřit na ten další den. Jakmile odpadnu od Miguela, tak pro mě závod víceméně končí a už se nějak nesnažím o pořadí.“
Jaká je spokojenost v týmu Astana? Máte dvě etapová vítězství, ale Lopez je v celkovém pořadí na desátém místě se ztrátou 5:55 minuty na lídra.
„Je to docela v pohodě, Giro ještě není ztracené, ten nejtěžší týden teď přichází a ještě se může stát hodně věcí, takže to může zvrátit i celkové pořadí. A dvě vyhrané etapy jsou super. Takže myslím, že nálada v týmu je v pořádku.“
Co říkáte na to, že organizátoři nakonec vynechali z programu královské etapy Passo Gavia?
„Počasí nepřálo, nedá se s tím nic dělat, když se tam nedá projet a je tam tolik sněhu. Je to určitě rozumné rozhodnutí. Navíc v úterý ani nemá být nějaké supr počasí, takže co naděláte. Etapa bude i tak těžká, myslím, že to ve finále moc nezmění.“
Poslední týden je tím, který i vám nejvíc sedí. Počítáte s tím, že byste mohl dostat nějakou příležitost, abyste se předvedl?
„To nedokážu říct, ale doufám, že tam něco bude, že něco předvedu. Když už to nebude z úniku, tak aspoň nějakou dobrou práci udělat. Ale nemůžu nic slíbit, jenom doufám. Buď si zkusím nějaký únik, nebo aspoň nějak dobře zapracovat.“
Máte za sebou dvě Gira. Můžete je porovnat celkově z hlediska atmosféry s tím letošním zvláštním ročníkem?
„Ještě jsme nebyli tady v těch hlavních kopcích, které jsou poblíž centra Evropy, ty etapy v Dolomitech. Tam si myslím, že bude nejvíc lidí, je to i pro ostatní státy nejblíž. Takže myslím, že to opravdové Giro co do atmosféry začne teprve teď. Doteď byly ty etapy trochu smutnější, připadalo mi, že tam nebylo tolik lidí jako dřív. Ale nevím, třeba je to jenom můj dojem.“
Související články
