Galavečer UFC 263 láká zejména na střet Israela Adesanyi s Marvinem Vettorim o pás střední váhy. Znepřátelení rivalové se totiž už jednou v kleci potkali a od té doby mezi nimi panuje zlá krev. Nepůjde ale o jedinou titulovou odvetu sobotní akce. Po listopadové remíze se Brandon Moreno podruhé pokusí převzít vládu nad muší divizí. Jeho soupeřem bude Deiveson Figueiredo. Nejlepší bojovník loňského roku s nevšedním životním příběhem.

Dvacet vítězství, jedna remíza a jediná porážka. Opasek šampiona UFC, impozantní výkon pokaždé, když se zavřou dveře klece. Tenhle chlápek snad celý život nic nedělá a jenom trénuje, pomyslíte si. Omyl. Označení profesionální sportovec začalo u Figueireda platit naplno teprve v červnu roku 2017. Do té doby vám třeba nynější šampion mohl připravovat sushi rolky v restauraci nebo vás za pár brazilských realů provézt ulicemi městečka Belém jako taxikář.

Obtížné začátky

V devatenácti letech se živil zedničinou. „Bourali jsme zdi, abychom mohli stavět nové domy. Nejvíc mě bavilo pokrývání, bylo to zajímavější a méně náročné, pracovalo se s lehčím materiálem,“ vzpomínal Figueiredo v nedávném rozhovoru pro ESPN. V této době často přejížděl mezi rodným městem Soure a větším Belémem, kam se později přestěhoval za bratrem Franciscem. Brigádně ještě třeba prodával zmrzlinu nebo oblečení.

Brazilec ale vydělával peníze i v noci. V práci, která je zápasníkům MMA mnohem bližší - hlídání klubů. S Figueiredovou postavou je to však trochu k údivu, přece jen bojuje v kategorii do 57 kilogramů a měří 165 centimetrů. Ani to mu však nebránilo vykonávat toto nebezpečné povolání. Zvlášť v Jižní Americe, kde potyčky dle zápasníkových slov vznikají na každodenní bázi, je práce vyhazovače riskantní.

Deiveson Figueiredo pracoval taky jako kadeřník

• 
• 
• 
• 
• 24 zobrazit galerii

„Ostatní securiťáci byli vždycky větší než já, ale kdykoliv se strhla bitka, poslali mě jako prvního, abych zneškodnil toho nejmohutnějšího chlapa,“ vyprávěl šampion muší váhy. „Nevěděli totiž, jak to udělat. Už si ani nepamatuju, kolik lidí jsem takhle vyvedl. Ale většinou tak tři nebo čtyři každou párty.“

Když se tou dobou dvaadvacetiletý Deiveson usadil v Belému, noční život už nebyl nic pro něj. U nebezpečného povolání ale zůstal. „Vyrůstal jsem v divočině, mezi krokodýly, rejnoky a dravci. Takže jsem věděl, jak lovit,“ vracel se ve vzpomínkách.

Proto si za svou další práci vybral rybaření, které však začal nenávidět. „Vyjížděli jsme ve čtyři ráno a vraceli se ve tři odpoledne. Celou dobu jsem měl pocit, že se naše loďka převrátí. Byla to opravdu špatná zkušenost,“ vysvětloval Figueiredo.

Sushi i účesy

Přesto u ryb ještě nějakou dobu zůstal. Z otevřeného moře se přesunul do kuchyně, kde porcoval různé exotické pochutiny a balil je do sushi rolek. „Jeden chlápek z tělocvičny vzal Daica (Figueiredova přezdívka), aby dělal sushi, i když neměl moc zkušeností. Týden na to ale odešel, a tak musel Daico hned zastat pozici šéfa," řekl ESPN šampionův bratr Francisco.

„První peníze, které jsem dostal od UFC, jsem použil na to, abych u nás v domě zařídil společně s bráchou rozvoz sushi,“ neskrýval Figueiredo neutuchající nadšení pro rolování pochoutek s rýží. „Jednoho dne možná vymyslím své vlastní,“ dodal.

Opravdovou vášeň ale našel v šestadvaceti letech. V oboru, který byste u zápasníka smíšených bojových umění netipli ani náhodou. Jako kadeřník. „Miloval jsem salony! Jenom jsem nerad ženám kartáčoval vlasy, měl jsem pocit, že mi z toho fénu shoří ruka,“ usmíval se držitel titulu muší váhy. „Když jsem šel poprvé stříhat kluka, pokazil jsem, co se dalo. Podíval jsem se na šéfku a myslel jsem, že jsem přišel o práci. Ale nějak mi to prošlo.“

Ještě hůř dopadla premiéra s holením. Zákazníkovi pořezal celý obličej, že z něj teklo ještě víc krve než z Brazilcových soupeřů, když s nimi skoncuje v oktagonu. Ani prvotní neúspěch ale Figueireda neodradil, stále se zlepšoval při pozorování šéfky jako asistent a postupem času se vše naučil. Navíc se zdokonalil také v líčení a až jednou ukončí kariéru bojovníka, chtěl by si otevřít vlastní salon.

Z taxíku do UFC

Poslední štací před podpisem v lize snů bylo ježdění na motorce. Ne po závodním okruhu, ale ulicemi města se zákazníky za zády. „Měl jsem v té době přítelkyni a randění stojí peníze,“ vysvětloval, proč příjem navíc potřeboval, ačkoliv už byl v místní komunitě známým bojovníkem. „Vždycky jsem pracoval na tom, abych se stal profesionálem. Cítil jsem to. A když jsem zápasil v Jungle Fights (brazilská organizace), věděl jsem, že to dotáhnu do UFC.“

Stalo se. Do slavné ligy doslova vlétl. Z jedenácti zápasů prohrál jen jednou s krajanem Jussierem Formigou. Ani ne tři roky od premiérového představení už seděl na trůně muší váhy. Navíc si připsal významné prvenství a ocenění. Za 262 číslovaných turnajů se totiž jen jednou přihodilo, aby dva po sobě uzavíral stejný bijec. Byl to Deiveson Figueiredo.

Kluk z brazilského městečka, který místním paničkám upravoval vlasy. Pár roků nato sfouknul za dvě minuty v titulovém souboji Alexe Pereze a ještě ten den si vyhlédl další oběť. Možná i tímto přístupem si vysloužil triumf pro nejlepšího bojovníka roku 2020. Tři týdny po úspěšné obhajobě se utkal s Brandonem Morenem.

Ten na rozdíl od Pereze předvedl s Brazilcem vyrovnanou bitvu, která skončila remízou. Taktizování ohledně dalšího soupeře se opět nekonalo, zase bylo okamžitě rozhodnuto, kdo bude příštím protivníkem Figueireda. Odvetu s Morenem podstoupí šampion muší váhy v noci ze soboty na neděli.

UFC

5. června 2021 • 21:28

Blachowiczův vzkaz Procházkovi: Jiří, buď připravený na KO! Boj v Těšíně?

UFC

23. května 2021 • 17:53

Dvořák po výhře: Psychika dostala zabrat. Soupeř, co zkolaboval? Idiot