Liga očima fanoušků: vládci Prahy z Plzně, vlažná Slavia. Co (u)vidí Priske?

Co teď (u)vidí Priske a zdravice do Plzně

V Ďolíčku jsme měli dokázat, že jsme nezapomněli hrát pohledný fotbal. Podařilo se to nejen nám, ale i soupeři, který od začátku vzdoroval. Dlužno poznamenat, že tentokrát bez tvrdých zákroků. To, že jsme nevedli o několik branek, je třeba přičíst na účet toho, že jsme pálili jednu vyloženou šanci za druhou, byť na čarodějnice si ještě musíme počkat. Aby toho nebylo dost, soupeř se dostal do vedení, které jsme naštěstí rychle vymazali Vitíkovým gólem. Ale standardní situace a Kovaříkovy přesné centry nám dělaly problémy po celý zápas.

Kdeže jsou ty časy, kdy právě naše mužstvo ze standardek dokázalo vytěžit maximum! Naštěstí Birmančevič našel přesnou mušku a dvěma góly stanovil konečné skóre. Uvidíme, co pro další utkání přinese nový, nedobrovolně získaný pohled našeho hlavního trenéra z tribuny. Možná trochu ubere na někdy přehnaně optimistickém hodnocení. Zdravice tentokrát míří do Plzně za navýšení bodového koeficientu pro české kluby a za vítězství nad soupeřem největším.

Miloš Kolář. 73 let, fotbalový důchodce

Udržet Ewertona a přivést trenéra Svědíka

Díky posledním výsledkům, a hlavně kvůli tomu, že jsme na čtvrté příčce zaručující účast v předkole evropských pohárů, přišlo do vyhnanství více než dvanáct tisíc fanoušků. Ti očekávali, stejně jako já, potvrzení tří bodů z Jablonce a mírné odtržení soupeřů za námi. Bohužel ale, jako po několikáté, přišel tvrdý pád na zem. S Karvinou jsme si neporadili, naopak, hlavně ve druhém poločase byla lepší, o čemž svědčí její téměř dvojnásobně větší počet střel na branku oproti nám. Naším nejkrásnějším momentem byl fantastický gól Ewertona. Po většinu utkání to jinak bylo z naší strany trápení a nemohoucnost dostat se do větší brankové příležitosti. Mám pocit, že soupeř byl opět lépe připraven na nás než my na něj. Pokud vybojujeme evropské poháry, nedovedu si momentálně náš kádr bez Ewertona představit. Je třeba jej, včetně klíčových hráčů jako například Riga, udržet. A další jediný posun pro nás znamená poděkovat trenéru Hapalovi a přivést domů Svědíka. Pryč z vyhnanství, zpátky na Bazaly!

David Liveč. 43 let, vedoucí prodeje

Máme nový cíl: vytvořme si náskok

Utkání se Spartou a souběh dalších výsledků přikovaly Bohemku na 11. příčku, ze které se bude jen těžko zvedat. Přiznávám, že po brance Lukáše Hůlky ve 40. minutě jsem věřil ve vítězství a ukončení neskutečně dlouhé domácí série proti Letenským. Zároveň jsem si neodpustil rýpanec, že ztratit dva tituly v jeden den je opravdu umění. Předčasně, jsem mamlas. Už od žáků nám tloukli do hlavy: Když dáš gól proti favoritovi, kopej to deset minut na pole, do řeky, ale hlavně nenech hned vyrovnat. Bohužel, Klokani nedokázali dohrát poločas, což se ukázalo jako fatální. Střídáním sis také zrovna nepomohl a Sparta ukázala, že v ofenzivní fázi je kvalitou o mnoho jinde. Ruku na srdce, sezonu jsme si nepokazili v uplynulých dvou derby, ale především zbytečnými ztrátami doma. Zápas ve Zlíně pak budí fanouška ze spaní ještě teď. V oblasti teorie ještě šance na střed žije, ale spíš bych se zaměřil na to, aby si zelenobílí nahráli komfortní náskok do skupiny o záchranu, protože nervydrásající zápasy o baráž bychom všichni rádi vynechali. Klokani bojují!

Vít Lukeš. 31 let, živnostník

Jako na podzim: po Plzni opět dole

Když Slavia na podzim ztratila s Plzní tři body v Edenu, byla to nepříjemnost. Končila ale jen první polovina sezony a času na nápravu tohoto selhání bylo celkem dost. Nyní, v polovině dubna, ročník vrcholí a čas na nápravu je minimální. Porážka na hřišti třetího týmu tabulky samozřejmě sama o sobě není výsledkem, který by měl být v boji o titul fatální. Koneckonců prohrál tam i náš největší rival. Ovšem výkon, jenž slávisté předvedli, byl nehodný aspiranta na titul. Opravdu si neumím vysvětlit, jak je možné, že ke klíčovému zápasu závěru základní části nastoupí tým bez emocí, bez pohybu a bez viditelného plánu, jak uspět. Neznalý divák by si myslel, že to je Slavia, kdo má v nohou těžký čtvrteční pohárový zápas, a že je to Plzeň, kdo je v přímém boji o titul a potřebuje nutně zvítězit. Slavia podobným vlažným přístupem ztratila v této sezoně zápasy v Teplicích, ve Zlíně a doma s Plzní. Právě nedělní zápas je pro mě ale nejvíce neomluvitelný. K titulu je nyní potřeba všechny zápasy vyhrát. Je toho tento tým schopný? Odpověď nemám.

Ondřej Kreml. 41 let, vědecký pracovník

Zatím jsme vládci Prahy my!

Poslední týden vypadal prostě báječně. Ve čtvrtek nějací Italové, asi k nám přijeli na výlet. Úplný medík to teda nebyl, ono porovnávat nás s nimi opravdu moc nešlo. Ještě v první půli, co nohy stíhaly, jsme napadali vysoko a soupeř se k ničemu nedostal. Druhý už jsme silou vůle ukopali na remízu. Vzhledem k sestavě, co musela nastoupit, to byl heroický výkon. Řezník, který nehrál ani nepamatuji, a ostatní vydřeli, co se dalo. Pro český fotbal zlatý bod do koeficientu, za který by nám měli děkovat. Což nečekejme, u nás se spíš nosí: Hele, měli jste s nima hrát na férovku. Jo jo, fajn, to už jsem letos viděl ve sparťanském vydání, tak nic. Z neděle jsem měl docela vítr. Slavia ve fazoně, my utahaný z anglických týdnů, plno zraněných. Ale vše jsme postavili na hlavu. Soupeř se k nám asi přijel jen vyprdět – a to se mu vymstilo. Řídíme se heslem Bohatým beru, chudým dávám, a proto jsme zatím v téhle sezoně vládci Prahy. Klobouček dolů před trenérem, umí to prostě ušít na míru všem. Možná se ve čtvrteční odvetě stane zázrak. Čest královně Viktorce!

Kovi. 56 let, koordinátor distribuce