U soudu se sešli dva předsedové – jeden bývalý, druhý současný. Vypovídali v kauze Romana Berbra. Dostávali podobné otázky, poskytovali obsahově rozdílné odpovědi. Petr Fousek mluvil přísně diplomatickou řečí, až se na něj musel obořit soudce. Martin Malík byl věcný, konkrétní. „Když si FAČR nechá Petra Fouska, vyhnije zevnitř,“ vypálil na závěr jednání Berbr.
Těžko vidět do hlavy Vladimíra Žáka, ale nezdá se, že by čtvrteční výpovědi, byť se svou formou zásadně lišily, měly na průběh řízení nějaký vliv. Soud chtěl pochopit rozdíly v řízení asociace mezi „berbrovskou diktaturou“ a současným demokratičtějším přístupem. Předseda soudního senátu se toho však moc nedozvěděl...
Především v dopolední části, kdy vystoupil Fousek, byla jeho nejčastější otázka: A co si pod tím mám představit? Šéf českého fotbalu totiž odpovídal neurčitě, fádně, bez konkrétností. Hlavou kroutil nejen přítomný Roman Berbr, ale také Žák.
Soudce: „Víte o podezření z ovlivňování zápasů?“
Fousek: „Podezření existovala. Řešila je komise rozhodčích, vedení asociace.“
Soudce: „Můžete uvést konkrétní případ?“
Fousek: „Žádný si nepamatuju.“
Po patnácti minutách, kdy Fousek v odpovědích využíval přísně diplomatický tón a vše podporoval naučenými politickými frázemi, to Žák nevydržel a na svědka se obořil. „Nechci být zlý, ale nejsme na politickém mítinku, nechceme slyšet obecné formulace.“
Fousek přesto z pozice neuhnul. Takhle se vedl další výslech.
Žák: „Jaké jste měl v roce 2017 informace o stížnostech ohledně vedení fotbalu?“
Fousek: „Je potřeba rozdělit stížnosti na oficiální a neoficiální.“
Žák: „Říkáte, že byste to rozdělil. Rozdělte tedy a buďte konkrétní. Čeho se stížnosti týkaly a kdo je vznášel?“
Fousek: „Týkaly se financí, kredibility sportovních výsledků. Teď si nevybavím žádnou konkrétní stížnost.“
Když se Žák ptal na spojitost Berbra s komisí rozhodčích, dostalo se mu další neurčité odpovědi. Stejně tak při dotazech na vliv klubů na tentýž orgán. Snad pouze jednou zvedli všichni v soudní síni obočí. Bylo to ve chvíli, kdy se Michal Sýkora, právní zástupce Berbra, dotazoval na důvody rezignace Radka Příhody z funkce předsedy komise rozhodčích.
Sýkora: „Stěžovaly si na něj kluby?“
Fousek: „V prohlášení si stěžovaly na nedostatek přípravy, nedostatek koncentrace, na komunikaci.“
Sýkora: „Proběhla schůzka vás, pana Příhody a pana Tvrdíka, kde by se řešila budoucnost pana Příhody?“
Fousek dlouho odpovídal oklikou, až ho soudce vyzval k jasné odpovědi. „Ano,“ ucedil. Na publikum to působilo tak, že předseda musel jít s pravdou ven. Jako by měl obavu z důkazů v rukou obžalované strany.
Sýkora se následně doptával, zda se podobné schůzky účastnil Čupr, Brabec, či Šádek. Tedy zástupci dalších silných fotbalových značek v tuzemsku. Fousek pokaždé odpověděl zamítavě.
Je dost možné, že tato zhruba minutová stať ze soudní síně si bude v českém zákulisí postupně žít svým životem…
Fouskův výslech krátce, ovšem bezskrupulózně, zhodnotil Berbr. „Dneska mě to zničilo, nevím, co k tomu mám říct. Z těch jeho obecných formulací jsem šišatej. Takhle: Demokracie byla stejná za mě jako za něj. Já měl 118 hlasů, on jich měl přes 90. Buď si je zajistíte, nebo ne. S kluby se musí jednat, to jinak nejde. Když se s nimi nedohodnete, nebude komise rozhodčích. Řekl aspoň jednu relevantní věc: Kauzu zná z novin. To je všechno.“
Po Fouskovi nastoupil Martin Malík, předseda v letech 2017-21. I on se vyjadřoval ke vztahu k rozhodčím, k odchodu Romana Hrubeše z komise, logicky k Berbrovi. „Věděl jsem, že komise rozhodčích je středobod. Kdybyste ji ustanovil na sílu, tak kdykoli dojde k nespokojenosti ze strany klubů, jako první spílají předsedovi asociace. Bylo tedy minimálně zapotřebí zeptat se na názor významných klubů, tedy v té době Sparty, Slavie a Plzně. Bylo žádoucí, aby nenastala situace, že někdo bude významně spokojený a někdo ne,“ pravil Malík, během jehož vlády byla ustanovena komise pod nechvalně proslulým (ne)vedením Jozefa Chovance.
I k Malíkovi se Berbr vyjádřil. A opět si u toho vzpomněl na Fouska.
„Málokdo ví, že Martin Malík mluví pravdu. Málokdo ví, že Martin Malík byl nejpracovitější předseda. Ale po dnešku každý ví, že když si FAČR nechá Petra Fouska, vyhnije zevnitř. Jsem rád, že jsem podporoval Martina Malíka.“
Soudní líčení pokračuje v pondělí výslechem dalších svědků.
Pět událostí prvního týdne soudu s Berbrem
1. Berbr promluvil
Vůbec poprvé od zadržení představil Roman Berbr svůj pohled na obvinění. Mluvil čtyři hodiny. Prohlásil, že se cítí nevinen. Řekl, že úplatky nesliboval, nepředával, nedostával. Zpronevěry se prý nedopustil, přednesl svou verzi toho, proč faktury na fotbalové zboží nešly standardní cestou. Na otázky odmítl odpovídat.
2. Káník: Sázky a černé peníze ano
Michal Káník, jeden ze čtyř hlavních obžalovaných, přiznal vinu za to, že měl v úmyslu ovlivnit přátelské utkání Vyšehrad–Motorlet za účelem nekalých sázek. Přiznal také, že v případě faktur kolem Plzeňského KFS se jednalo o černé peníze. Podstatná prohlášení. Ovšem všechno ostatní? Nevím, nevzpomínám si.
3. Rogozova nevina
Roman Rogoz na úvod prohlásil, že se cítí nevinný. Přitom v přípravném řízení přiznal úplatky ve výši 150 000 a 170 000 za účelem ovlivnění zápasu. Jak to jde dohromady? To musí vysvětlit samotný Rogoz, kterýž bude vypovídat až v květnu. Teoreticky může svou předchozí výpověď odmítnout, za platnou se považuje ta pronesená u soudu. Soudce se však na očividný rozpor může ptát.
4. Pět dohod o vině a trestu
Pět obžalovaných – Tomáš Grímm, Marek Janoch, Miroslav Skála, Petr Tarkovský a Michal Káník – se chtějí se státním zástupcem dohodnout na vině a trestu. To znamená, že přiznávají vinu a věří, že jim dohoda přinese nižší trest. Dohodu musí schválit soudce.
5. Zaskočený soudce
Obžalovaný Marek Janoch se před soudem přiznal k přijetí úplatků, ovšem odmítl odpovídat na doplňující otázky. To překvapilo soudce Vladimíra Žáka. „Jsou tam daleko závažnější věci, ke kterým se nevyjádřil. Neodsoudím někoho, kdo není přesvědčený o své vině,“ prohlásil.
Dnešní den je u konce. Dalšími výslechy obžalovaných se bude pokračovat v týdnu od 15. května. Děkujeme za pozornost.
Na závěr - jako již tradičně - si vzal slovo Roman Berbr.
„Jestli mohu, přidám pohled na fotbalové prostředí. Jde v něm o žoviálnost a srdečnost, když to špatně dopadne, jde o nenávist. Uvědomme si, že prostředí je složené od doktorů, inženýrů, právníků až po kopáče. Prostředí neudržíte v nějakém standardu. Rozhodčího jsem dělal dvacet let, nejvyššího standardu se drží Švédové, Finové, čím jedete níž k jihu, je to horší a horší. Že někdo chodí do kabiny rozhodčích, považuji za přijatelný fakt. Někde vám do ní zatnou sekeru, nebo dokonce provedou něco horšího.“
Obhájce se ptá Kabyla, zda bylo možné pana Rogoze z místnosti fyzicky vykázat. „Při vší úctě k panu Rogozovi, si nedovedu představit, jak bych to měl učinit,“ odvětí. Berbr se směje.
Pro čtenáře, co Rogoze neznají, či si ho jen nevybaví: bývalý sportovní ředitel Vyšehradu patří do nejtěžší váhové kategorie.
Následuje kolečko dotazů státního zástupce a obhájců, jde to rychle. Páteční den - zřejmě dosud nejbizarnější tohoto týdne - se pomalu chýlí ke konci.
Žák se ptá, zda neměl do zprávy delegáta dát návštěvu Rogoze v kabině sudích. A Kabyl velmi svérazně odpovídá. „To je podobné jako na hřišti. Také nezaznamenáte každé sprosté slovo.“
A soudce Žák si dál vede svou. „Vám přijde normální, když odmítnete pozvání na oběd, že vám ten dotyčný dá místo toho hotovost?“
Žák zjišťuje, kolikrát Kabyl jako delegát dostal peníze na oběd. „Někdy se to asi stalo. Přišel někdo z domácích a řekl, že hospoda má zavřeno, tak jsme dostali peníze. Prostě se o nás chtěli postarat. Mně to přijde logické,“ říká Kabyl.
Soudce oponuje: „Mně to přijde úsměvné, vlastně dokonce nesmyslné.“
Teď se soudce Žák začíná Kabyla vyptávat, co se dělo po utkání.
„Přišel jsem pár minut po zápase. Rozhodčí psali zápis, přišli vedoucí mužstev. Pak jsem odešel do kabiny delegátů. Rozhodčím jsem řekl, až se přestrojí, ať za mnou přijdou a já jim dám hodnocení.“
„Asi by Rogoz neměl být před zápasem či v jeho průběhu v kabině rozhodčích. Má průpovídky, všichni ho takového znají. Ale nemělo by se to dít,“ říká Kabyl.
Výpověď Kabyla je u konce, nyní se dotazuje předseda soudního senátu. Zjišťuje, jaká je role druhého delegáta. „Jeden posuzuje výkon rozhodčích, druhý má starosti technické věci okolo zápasu. V druhé lize máme tři tisíce na zápas,“ odpovídá Kabyl.
„Po zápase jsem si s rozhodčími povídal o některých momentech. Pak jsem zavolal Berbrovi a Wilczekovi. Následně jsem se vrátil do kabiny rozhodčích, pan Houdek mně dal příspěvek na oběd. To je k tomu utkání všechno,“ líčí Kabyl. „Na Vyšehradě mně nikdo úplatek nenabízel ani nepředal. Neudělal jsem nic špatného.“
Teď Kabyl popisuje jednu ze situací zápasu Vyšehrad - Sokolov, kdy podle něj chyboval pomezní rozhodčí Klupák. Pouští se do nejmenších detailů, jak hráč otáčel hlavou, kdo se do hry zapojil a kdo naopak ne, kdo situaci ovlivnil... Soudce vypadá mírně znudeně.
Kabyl nyní popisuje roli delegáta na zápasech, jde o poměrně nezáživnou pasáž. Do práce delegáta je evidentně zcela ponořen, hovoří o ní detailně a dlouze.
Kabyl byl delegátem u druholigového zápasu Vyšehrad - Sokolov, podle výpovědi Houdka měl obdržet tisíc korun z peněz od Rogoze.
Kabyl začíná popisovat okolnosti inkriminovaného utkání. „Nenašel jsem žádnou kabinu. Slyšel jsem, jak pan Rogoz někomu nadával, že nic není připravené a že takhle se druhá liga nedá hrát. Rogoz mi říkal, že po zápase mě pozve na oběd. Řekl jsem mu, že spěchám. On mně odpověděl, že mně na oběd přispěje. Odvětil jsem, že to není potřeba.“
Myška u policejního výslechu odmítl, že by mu Houdek předal peníze od Rogoze. „Pan Houdek mě po zápase zavolal, vzal si mě stranou. Nevěděl jsem proč, nevím, pro co Houdek sahal do kapsy, mně nic nepředal,“ uvedl.
Myška opouští soudní síň, střídá ho delegát Jiří Kabyl.
Myška řekl, že příchod Rogoze do kabiny sudích o poločasové přestávce „by se neměl stávat“. Přitom kompletní trojice rozhodčích vedla (dle odposlechů) s bývalým sportovním ředitelem Vyšehradu velmi žoviální debatu.
Myška na policii popisoval návštěvu Rogoze o poločasové přestávce. Prý si nepamatuje, zda trojici sudích něco vytýkal, nebo jen komentoval některá rozhodnutí na hřišti. Vyšetřovatelům Myška sdělil, že jej před zápasem Rogoz nekontaktoval s nabídkou úplatku.
Myška: „Nesouhlasím s tím, co mi je kladeno za vinu. Nedopustil jsem se žádného protiprávního jednání. Na otázky odpovídat nebudu.“
Tím Myškova výpověď bleskurychle skončila. Soudce Žák nyní čte Myškovu výpověď z přípravného řízení na Policii ČR.
Pokračuje se, v řečništi již stojí obžalovaný Michal Myška. Figuruje ve stejném utkání jako Houdek, tedy v duelu druhé ligy Vyšehrad - Sokolov. V zápase účinkoval jako pomezní rozhodčí, také on je dle obžaloby vinen z přijetí úplatku.
