Spadla z něj nervozita, ale sám dobře ví, že vyhráno stále nemá. Před trenérem národního týmu Michalem Bílkem stojí ošidný úkol: potvrdit vítězství 1:0 nad Skotskem v Lichtenštejnsku, které umí favority potrápit. „Byli jsme pod tlakem po prvním zápase a zůstáváme pod ním pořád. Je to dobře, aspoň nic nepodceníme,“ říká.
Dovedl Spartu k mistrovskému titulu, uspěl s ní i ve finále domácího poháru, ale nejdůležitějšího vítězství v trenérské kariéře se dočkal až v pátek.
„Výhra nad Skotskem patří mezi mé největší úspěchy,“ připouští kouč Michal Bílek. Nebýt gólu Romana Hubníka, už teď by se totiž dost možná hledal jeho nástupce.
Honily se vám hlavou myšlenky, zda byste případný neúspěch ustál?
„Upřímně, opravdu jsem přemýšlel o tom, jaké by to pro nás mělo následky v kvalifikaci, ale ne pro mě. Když nejsou výsledky, je trenér první na ráně. Kdyby se tedy po neúspěchu řešila moje budoucnost, bylo by to logické.“
Jak ten zápas prožívala vaše rodina?
„Samozřejmě věděla, že tlak na moji osobu byl velikánský, tak měla velkou radost, že to dopadlo dobře. A přímo na stadionu mi držely palce i děti.“
Kdyby to proti Skotsku nevyšlo, bylo by podle vás ještě o co hrát?
„Remíza by byla velká komplikace, ale pořád by tam šance byla. Takhle je to všechno příjemnější. I když jsme vlastně jen splnili povinnost, protože jsme vyhráli doma.“
Zbývá šest zápasů, z toho dva se Španělskem. Máte v hlavě scénář, který by vás dovedl alespoň na druhé místo?
„Jediný scénář, který teď existuje, je vyhrát v úterý v Lichtenštejnsku. O ničem jiném nepřemýšlím. Nebude to totiž nic lehkého, protože když se kouknete na výsledky Lichtenštejnska, nikdo tam už nevyhrává o šest gólů. Už to bývá jen o jednu dvě branky.“
Je pro vás teď v tabulce větším konkurentem než Skotsko spíš Litva?
„Litevci i tu minulou kvalifikaci odehráli velmi dobře, dvakrát vyhráli venku… Těžko spekulovat, ale co se týče fotbalovosti, Litevci byli určitě lepší než Skotové.“
Zarazilo mě, že Skotové vůbec nešli dopředu. Vy jste s tak defenzivní hrou počítal?
„Ne, s tímhle ne. Předpokládali jsme, že budou hrát ze zabezpečené obrany, jako v jarním zápase s námi. Ale že to bude z tak hlubokého bloku, s tím jsem nepočítal.“
Darren Fletcher před zápasem ujišťoval, že skotský tým v Praze nezaparkuje před brankou autobus, ale nakonec to vypadalo, že tam zaparkovali rovnou kamión.
(usmívá se) „Když mi na předzápasové tiskovce tvrdili, že budou hrát v rozestavění 4-6-0, říkal jsem, že tomu nevěřím, protože jsem se s tím ještě nikdy nesetkal, ale oni to opravdu udělali. Vytvořili blok šesti hráčů ve středu pole, a když získali míč, kolikrát ho odkopli jen do autu. To mi od národního týmu Skotska přijde málo.“
Skotové vám to ztížili v ofenzivě, ale na druhou stranu vám hodně ulehčili práci, protože vůbec neprověřili vaši obranu. Souhlasíte?
„Vím, že Miller, který nastoupil ve druhé půli, je velmi kvalitní útočník a také nám tam způsoboval docela problémy. Zase kdyby hráli s útokem od začátku, měli bychom před jejich brankou více místa. Je těžké spekulovat, co pro nás bylo horší nebo lepší.“
Připravoval jste svou sestavu s tím, že budou hrát Skotové s Millerem, nebo bez něj?
„Měli jsme sestavu, že budou hrát s Millerem, ale po té předzápasové tiskovce jsme začali přemýšlet i o jiné variantě. Měli jsme zprávy, že by mohli hrát i osobní obranu na Rosického.“
Hodně jste překvapil tím, že jste do útoku k Tomáši Necidovi postavil Lukáše Mageru. Zkuste to zpětně ještě jednou vysvětlit.
„Lukáš v klubu pravidelně hraje, navíc nastupuje na postu podhrotového hráče, což jsem po něm chtěl i já. Má dobré držení míče i střelu, ke které se bohužel nedostal, dovede se prosadit při standardkách ofenzivních i defenzivních. Proto hrál.“
Kdy jste se takhle rozhodl? Už při nominaci?
„Při nominaci jsem ještě úplně rozhodnutý nebyl, ale přemýšlel jsem o složení útočné dvojice a nejvíc mi to právě vycházelo na Necida a Mageru.“
Jenže Mageru jen den před utkáním potkala smutná událost v rodině, zemřel mu dědeček. Zvažoval jste, jestli svůj plán nepřehodnotit?
„Mluvil jsem s ním o tom. Říkal jsem mu, že chápu, jak je to pro něj těžké, ale že v pátek budeme potřebovat na hřišti jedenáct hráčů, kteří budou myslet jen na fotbal. Lukáš mi řekl, že bude jedním z nich, a proto hrál. I když vím, že to pro něj nebylo vůbec jednoduché.“
Magera ani další útočníci se znovu neprosadili. Stejně jako při dobývání litevské obrany jste nedali gól ze hry. Není to pro vás alarmující?
„Shodou okolností jsem hned druhý den v televizi viděl ze záznamu druhý poločas, ve kterém jsme měli obrovský tlak. V podstatě až do toho gólu jsme hráli jen na jednu branku. Bylo těžké se tam dostat, proto bychom potřebovali střílet přesněji, abychom se do zakončení mohli dostávat i z druhé vlny. Párkrát se to podařilo, ale zaplaťpánbůh za tu standardku.“
Přitom vás takových zápasů čeká v kvalifikaci ještě dost. Určitě dvakrát proti Lichtenštejnsku, a pak ve Skotsku i Litvě.
„Je to tak. Proti Skotsku jsme měli velmi dobrý pohyb v záloze, Polák, Plašil i Hübschman si hledali volná místa, a pak šli kolmo dopředu. Takový ten náš vířivý pohyb v záloze, to je na pevnou obranu jediná zbraň.“
Byla to dobrá průprava na zápas v Lichtenštejnsku?
„Byla. Oproti zápasu s Litvou jsme zlepšili odražené balony a byli jsme také mnohem agresivnější. Ukazovali jsme si, že s Litvou jsme měli také tlak, ale nezískávali jsme odražené míče, protože jsme byli hrozně daleko. Teď i presink byl o něčem jiném, nabádali jsme kluky, že je lepší jít do hráče hned, než váhat a čekat. V tom jsme se hodně zlepšili.“
Zažehnali jste krizovou situaci, na druhou stranu vás teď čeká ošidný zápas na půdě outsidera. Ztratit ve Vaduzu body, to by byla velká šlamastyka, že?
„Byli jsme pod tlakem po prvním zápase a zůstáváme pod ním pořád. Víme, že v úterý nesmíme zaváhat. Ale na druhou stranu je to dobře, protože aspoň vůbec nic nepodceníme.“
Portugalci tam remizovali, Slováci si z Vaduzu před časem také odvezli jen bod. Nebojíte se podobného překvapení?
„Bude to nesmírně těžké. Co je důležité – a já to říkám i hráčům – je udržet po celou dobu koncentraci. Pokud to dodrží, nemám obavy, že by to nevyšlo.
Čekáte od Lichtenštejnců podobně destruktivní defenzivu jako od Skotů?
„Takový beton neočekávám, myslím, že budou hrát ofenzivněji. A hlavně po zisku míče půjdou dopředu. Takhle hráli ve Skotsku i v dalších zápasech. Hrají v bloku, ale zároveň chtějí jít do útoku. To Skotové ne.“
