PŘÍMO Z PEKINGU | Byl to dlouhý den, který pro Ester Ledeckou zdaleka neskončil zlatým dojezdem paralelního obřího slalomu. V horském středisku olympijských her v Čang-ťia-kchou prošla dlouhým hadem mixzony, zvládla tiskovku. Pak už balila věci a pospíchala na vyhlášení na místní náměstí Medal Plaza. Její další zlatou medaili jí předal předseda ČOV Jiří Kejval. A pak už zněla hymna.
Doma ji možná zpívala půlka Česka, dcera slavného zpěváka si ale výjimečnou chvilku užívala v tichu. Zpívala sice, jenže...
„Pro sebe,“ usmívala se Ledecká. „Proč ne nahlas? Já nevím, mně to přijde takový zvláštní. Nejsem úplně ten typ.“
Tuhle chvilku, která je určená jen výjimečným, zažívala už potřetí. Před čtyřmi lety v Pchjongčchangu nejdřív vyhrála lyžařské super-G, potom triumfovala už na snowboardu. V Čang-ťia-kchou svůj titul na prkně obhájila. A dostala za to svou třetí zlatou.
„Je těžká, bolí mě za krkem. Ale je hrozně hezká. Mně se líbí každá medaile. Jdu vám ji ukázat, mně se líbí moc,“ líčila v mixzoně a podávala ji přes dvoumetrovou propast modrých plotů.
Právě měla za sebou vyhlášení, na kterém bylo jen několik desítek místních, ale také početná skupina členů české výpravy.
„Já měla nejvíc fanoušků a jsem hrozně vděčná, že se všichni přišli podívat a udělali úžasný kotel. Mně to stačilo bohatě,“ usmívala se Ledecká.
Po závodě si našla čas na to spojit se svou rodinou, která jí fandila na dálku doma.
„Mluvila jsem s Jonášem, Jankem, mamkou, myslím, že tam byla i Miška, Jonášova žena, a pak jsem mluvila s dědou a babičkou. Všichni zněli docela spokojeně, tak jsem ráda, že jsem jim udělala radost,“ líčila Ledecká.
V Česku zatím sociálně sítě explodovaly gratulacemi. Sama závodnice ale zatím neměla kdy se jim věnovat.
„Vůbec, ani jsem nestihla odepsat na žádné zprávy a chodí mi jich hodně. Hrozně mě to mrzí, ale vůbec není čas, ani nejsem na internetu, tak je to složitější,“ vysvětlovala Ledecká. „Doufám, že se dostanu k tomu, abych jim odepsala a hodila něco i na sociální sítě, ale mám toho strašně moc, tak se omlouvám fanouškům, že jsem v tomhle trochu opožděná, ale nejsem typ, který má pořád u sebe mobil a něco natáčí. Ale určitě tam něco dám a aspoň touhle cestou děkuju, že fandili.“
HOKEJ: Kurzy na český triumf letí dolů, po působivém skolení ruské překážky propuká medailová nálada. Ale bacha! Cesta do olympijského čtvrtfinále bude bolet. Přinejmenším. „Švýcaři zatím hráli jako na rybníku, ale jsou rádi, že jdou na nás,“ vysílá varovné signály kouč Pavel Rosa, jenž společně s Christianem Dubém vede Fribourg v tamní elitní lize. A rovnou na prvním fleku. Rozhovor čtěte ZDE>>>
HOKEJ: Je to klíčový den, zápas o všechno. Buď se posunete k medailím, nebo balíte kufr. Na co hokejista myslí, když přicházejí v reprezentaci vyřazovací bitvy? Má strach? Jakub Nakládal zažil v reprezentaci hodně velkých utkání. Má bronz z MS 2012, zná postupy ze čtvrtfinále i bolestivá vyřazení. Na poslední olympiádě v Jižní Koreji s celou partou těžce kousal čtvrté místo. V podcastu Zimák vás pustí do světa profesionálního hokejisty, když přichází zápas o všechno.
HOKEJ: S národním týmem v Pekingu bojuje o to, aby český hokej uťal bolavou dobu sucha. Ovšem v myšlenkách zůstává i v Česku. V klubu, který ho živí, a teď se nebezpečně potápí… Zdeněk Orct, trenér gólmanů v reprezentaci i v Litvínově, přiznává, že osud svého klubu sleduje. A má obavy. „Jsem z toho hodně nešťastný,“ tvrdí v rozhovoru pro iSport.cz. Přiznává, že strach ze sestupu má velký… Celý rozhovor čtěte ZDE>>>
HOKEJ: Na loňském mistrovství světa patřil k nejlepším střelcům. V Rize potvrdil Gregory Hofmann skvělou formu z celé sezony 2020/21, v níž řádil v Zugu po boku Jana Kováře. „Pomohl mi dostat se do NHL,“ přiznává elitní švýcarský útočník v rozhovoru pro iSport.cz. V Columbusu však vydržel chvíli, teď už je zase zpátky vedle českého parťáka. Když dojde řeč na Kováře, cítíte z jeho slov obrovské uznání, které Hofmann chová také k Romanu Červenkovi. Celý rozhovor čtěte ZDE >>>
HOKEJ: Od Lásky z lásky! Ani v Pekingu se nezapomíná na Valentýna, natož aby na něj zapomněla česká hokejistka s krásným a příznačným jménem Dominika Lásková. Koupila symbolických 14 růží a rozdala je v Pekingu.