S mementem covidového letu do Tokia na paměti dohlíží předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval na přípravy odletu českých sportovců na Hry do Pekingu. I díky dvěma hokejovým týmům dnes Plénum ČOV zřejmě poprvé schválí na zimní olympiádu početnější výpravu, než byla v létě. „V Tokiu jsme si zažili peklo. Po pravdě řečeno si neumím představit, že to bude ještě horší,“ říká Kejval k plánovaným extrémním opatřením uvnitř olympijské bubliny uprostřed Číny.
Ženský hokejový tým se chystá na svou olympijskou premiéru, v Pekingu se poprvé pod pěti kruhy také objeví čeští curleři. Na druhou stranu reprezentace trne u zpráv o zdravotním stavu snowboardkrosařky Evy Samkové či rychlobruslařky Martiny Sáblíkové . Medailové žně ze Soči či Pchjongčchangu se v den oficiální olympijské nominace zdají být nereálné. „Ale já musím být z definice optimista,“ říká Jiří Kejval.
Co vám teď dělá největší starosti?
„Já se nejvíc zabývám Evkou Samkovou a mám hrůzu otevřít noviny. Johny Kubičík má nějaký problém, Martina spadla, což, doufejme, nebude nic zásadního. Na druhou stranu je pro nás téma číslo jedna covid, už ve vazbě k Tokiu. Chyba se stát může, ale nesmí se opakovat. Na to si dáváme úplně extrémní pozor. Na druhou stranu, přijede nám tam tři sta lidí, na které nemáte vliv.“
Přesto, co jste si vzali z nešťastného letu do Tokia, po němž mělo šest pasažérů včetně čtyř sportovců pozitivní testy?
„My jsme se snažili ponaučit, jsme ve velmi těsném kontaktu nejenom s českou hygienou, s pražskou hygienou, s ministerstvem, ale i s národní referenční laboratoří. Máme expertní komisi, kde jsou paní doktorka Rážová, paní doktorka Jágrová, pan profesor Prymula, pan profesor Vítek, pan profesor Beran… Příští týden mám na toto téma schůzku s panem ministrem Válkem . Myslím, že to opravdu nepodceňujeme. Jsou to tisíce a jedna drobnost. Tahle komise funguje pravidelně od začátku října, udělala spousta práce. V průběhu doby jsme museli operativně přezbrojit na omikron, teď se snažíme sledovat obě varianty.“
Jak sportovci do Pekingu poletí?
„Ukázalo se, že nejbezpečnější je cesta charterem. Což tedy není naše zkušenost z Tokia, nicméně vycházíme z toho, že tam se seběhly negativní události. Ten let jsme si vyhodnotili a charter dává smysl jako nejlepší varianta. Vyzkoušeli jsme si to, když letěli mladí hokejisti na EYOF do Finska. Tam jsme měli vládní speciál, toalety byly rozdělené pro posádku, pro mužstvo. Celý tým měl do velké míry identické parametry, které chceme použít v Pekingu. V letadle byli všichni rozdělení na sudé a liché. Nejdřív měli jídlo sudí, pak liší. Tam nám to dopadlo, nikoho jsme pozitivního neměli.“
Jak budou cestující otestovaní?
„Co je pro laiky nejdůležitější, že máme povinné testy 96 a 72 hodin před odletem. Dohodli jsme se, že ještě hodinu před odjezdem na letiště budeme dělat PCR test. Vlastní vyhodnocení testu trvá 54 minut, budeme to dělat přímo v laboratoři. Ten, kdo projde, poletí. Řešíme, co když neprojde.“
Co by se dělo?
„Ten člověk samozřejmě nejede, o tom žádná. A musíme se kouknout na blízké kontakty. Asi nemůžeme vyloučit celý hokejový tým, ale musíme si i v rámci týmu vytipovat lidi, kteří měli s dotyčným intenzivnější kontakt.“
Kdo bude zodpovědný za opatření na palubě?
„Teď jsem na to odpovídal, když jsem měl schůzku v Senátu s panem předsedou sportovního podvýboru. My jsme si na to nechali udělat právní rozbor a tam platí jediné, když letíte letadlem, jediný, kdo šéfuje, je kapitán, potažmo posádka. Není možné, aby tam běhal nějaký zdivočelý člověk od nás a cokoli organizoval. Máme několik letů a pojedeme na několik skupin, ale ta hlavní poletí charterovým letem, který poveze patnáct tun materiálu, plus tam pojede zhruba sto padesát lidí. Na to si pronajímáme letadlo. Do smlouvy jsme dali, že letecká společnost zodpovídá za dodržování těchto parametrů.“
Kdo bude nejvyšší funkcionář ČOV na palubě?
„Bude to generální sekretář (Petr Graclík), ten ale bude věci toliko monitorovat. V případě, že někdo bude odmítat… Po pravdě tomu nevěřím, protože vystrašení jsou všichni maximálně, až se bojíme, jestli to není moc. Kdyby náhodou někdo nespolupracoval, nedodržoval parametry a nereagoval ani na upomenutí posádky, samozřejmě dostaneme seznam těch lidí a budeme to následně disciplinárně řešit. Ale ve vzduchu se nedá řešit nic, kvůli tomu asi nebudeme dělat nouzové přistání. Letecká společnost je instruovaná, ví o tom, ostatně je to její denní chleba.“
Proč jste se na vypravení charteru nedohodli s vládou a poletíte komerčním letem?
„My jsme od začátku měli avíza, že to nebude úplně jednoduché. Jednak má Česká republika za půl roku předsednictví Evropské unie, za druhé mají pro pasažéry tři vládní letadla, z toho jedno je na dlouhodobé opravě. Takže nám řekli, že není možné, že by ta dvě zbývající pendlovala jenom pro nás, že musí mít rezervu pro vládní účely. Měli jsme sérii jednání na ministerstvu zahraničních věcí, poslední bylo v polovině prosince. Tam nám definitivně řekli, že nemají garanci, že z ruské strany dostaneme povolení. To letadlo patří ministerstvu obrany, je to letadlo NATO, navíc Česká republika patří do slavného seznamu nepřátelských zemí. Takže nám řekli, že nám nedoporučují, abychom na to spoléhali. Navíc ta letadla nejsou ani moc vhodná, protože potřebujeme odvézt patnáct tun materiálu. Takže jsme udělali výběrové řízení, nakonec jsme vybrali Korean Air, finalizujeme s nimi smlouvu a sedmadvacátého by měl odletět hlavní charter.“
Velká část výpravy ale poletí po vlastní ose, jaká opatření jsou připravena pro ně?
„My bychom chtěli otestovat úplně všechny. Doporučíme jim to a požádáme je o to. Na všech velkých letištích se můžete otestovat a do dvou, tří hodin vám dají výsledky. Bylo by to dobré, určitě by to pomohlo. Myslím si, že sportovci jsou extrémně zodpovědní. Musíme ošetřit i lidi z doprovodných týmů, kteří tvoří šedesát procent výpravy. Vydáváme finální doporučení. Teď se nám objevuje omikron, který funguje jinak, a musíme pravidla taky upravit. Bavil jsem se s členy expertního týmu a říkali: ‚To by nebyla světová pandemie, stoprocentní jistotu nikdy nemáte.‘ Predikce jsou, že na konci ledna tady bude vrchol vlny omikronu a budeme v situaci jako teď Německo, Francie a Austrálie. Budeme doufat, že nám Pánbůh pomůže a že nenastane žádný problém.“
Pořadatelé hodlají olympijskou bublinu přísně uzavřít, dokonce nabádají místní obyvatele, aby nezasahovali ani v případě nehody olympijských autobusů. Jak se restrikce projeví na atmosféře olympiády?
„To je dobrá otázka, já vám dám náš pohled, nebo pohled Martina Doktora . Martin je jedna z největších hodnot olympijského výboru, je to člověk, který podle mého umí na olympiádě udělat atmosféru, která motivuje sportovce k nejlepším výkonům. I Pavel Kolář mi říkal: ‚Vy tam nemůžete jet ve strachu. Tam musí být atmosféra, že se jede vyhrát.‘ My tam nejedeme se nenakazit covidem, ale jedeme tam vyhrát. Pokud se necháme přetlačit covidem do strachu, tak tam jedeme zbytečně a jsou to vyhozené peníze, čas, všechno je marné. Od všech, kteří tam jedou, chceme, aby podali svůj nejlepší výkon v životě. A proto musíme udělat atmosféru.“
Jak?
„Úkolem celého Martinova týmu je odfiltrovat lidi od reality, vytvořit si vlastní mentální bublinu, že Češi jsou nejlepší, že tam jedeme všechny porazit a že to dokážeme. Pokud se nám tohle nepodaří a položíme se z toho, tak jsme prohráli. Bez ohledu, jestli se někdo nakazí, nebo ne.“
To je určitě správný přístup, ale neobáváte se, že extrémně přísná pravidla organizátorů v rámci anticovidové paniky mohou působit konflikty?
„My jsme si zažili peklo v Tokiu. Po pravdě řečeno si neumím představit, že to bude ještě horší. Většina lidí z výpravy prvních deset dní spala tak tři hodiny denně. Vždyť jste viděl, jak vypadal Martin, bylo úplně zoufalé jen se na něj dívat. Myslím, že to bude zajímavé. Pevně doufám, že se to nikdy nebude opakovat a pro všechny, kteří tam budou, půjde o zajímavou zkušenost. Bude to určitě extrémní.“
Nemáte obavy, co se bude dít v případě nákazy například uvnitř hokejového týmu?
„Martin to řeší, nejsem v tomhle detailně ponořen. Myslím, že hokejový turnaj dvacítek je jasný důkaz, že je třeba to dělat s rozumem. Jak jsem pochopil, tak tam přijeli všichni zdraví a nakazili se od místních. V Kanadě i v Tokiu všichni kuchaři, uklízeči, pomocný personál bydleli doma, chodili do bubliny a spoustu toho tam zavlekli. Tady budou všichni zaměstnanci bydlet v bublině a nebudou mít žádný kontakt s okolním světem.“
Český tým zažíval v posledním desetiletí extrémně úspěšné olympiády, v zimě těžil z několika silných osobností a také z hvězdné biatlonové éry. Tentokrát se situace nezdá tak nadějná, souhlasíte?
„Já jednak obrovsky důvěřuju našim trenérům, že vědí, co dělají. Bavil jsem se s Jurou Hamzou ohledně biatlonu, má pravdu, když říká: ‚Medaile se budou rozdělovat v únoru.‘ Neznamená, že kdo má formu v lednu, bude mít formu i tam. Máme zkušeného norského trenéra a tým není marný. Když výsledky sledujete v detailu, možnosti tam jsou. Souhlasím, že Evka je velká ztráta, nejen z hlediska medailí, ale i z hlediska atmosféry v týmu. Ale já musím být z definice optimista.“
Co vás k tomu opravňuje?
„Chtěl bych vyzdvihnout účast, která je možná podceňovaná, ženský hokejový tým. To jsou naše zlatíčka, jsme strašně rádi, že se tam dostala. Myslíme si, že v tom týmu je takové to čiré nadšení. Ty holky nemají co ztratit. Nejedou to vyhrát, ale cítíme tam zdravý, nezkažený duch. Mají trenéra Tomáše Pacinu, který svým životním příběhem může být pro holky inspirativní. To vidíte na rozhovorech. Jak budete hrát? Budeme hrát podle playbooku! To by žádný hokejista nikdy neřekl, ale ty holky to řeknou. Cítím z toho chemii, že vědí, co chtějí, že nehrajou jako individuality, že to v každém okamžiku cítí jako tým. A znám i ze zkušenosti, že takové týmy můžou kolikrát překvapit.“
Týmové sporty navíc vždy dávají výpravě náboj, že?
„Pro nás je super, že letos tam pojedeme s historicky největší účastí. Poprvé to bude větší výprava než na letních Hrách, a to jsme neměli špatnou účast, protože tam jeli basketbalisti (v Tokiu bylo v nominaci 115 českých sportovců). Naši fanoušci budou moct hnedka od začátku sledovat kolektivní sporty a fandit českým sportovcům. Milanovi Hniličkovi říkáme, že když se hrála kvalifikace na olympiádu, tak holky měly lepší čísla ve sledovanosti, než měli chlapi. Takže je vidět, že tady žádné předsudky oproti ženskému hokeji nejsou. Je navíc malinko pomalejší, připomíná hokej ze sedmdesátek, ale je to možná příjemnější na sledování. Za nás dobrý…“
Kde vidíte další naděje?
„Pomalu se zvedají běžky, máme tam už účasti v desítce. Martina Dubovská… Teď se jí nedařilo, ale určitě věřím, že může bojovat o top desítku, a když se podaří, tak třeba i výš. Ostatně, zažili jsme, co nám předvedla Ester v super-G. Na olympiádě jsou všechny největší hvězdy hrozně nervózní a svázané. Přece jenom, je to závod jednou za čtyři roky. Myslím, že technicky máme na to, aby se jak Ester, tak Martina pokusily o nějaký úspěch. Já jsem v zásadě optimista. Jsem přesvědčený, že i Martina Sáblíková neřekla poslední slovo, je to zkušená závodnice.“
Ester Ledecká pojede na olympiádu už jako globální hvězda, souhlasíte?
„Má dobré jméno, protože se jmenuje Ledecká a Ledecky je slavná americká plavkyně. Pro všechny je to snadno zapamatovatelné. Druhá věc je, že je braná jako obrovský rebel. Po pravdě řečeno, to je lidem sympatické, třeba to s těmi brýlemi. I snowboard je tak trošku rebelský sport, udělala jim ve sjezdovém lyžování průvan.“
Co o ní slýcháte mezi kolegy v MOV?
„Já si pamatuju, že na poslední olympiádě jsem přišel na rychlobruslařský ovál, tam seděl nedávno zesnulý Jacques Rogge (bývalý prezident MOV). Mával na mě, tak jsem za ním přišel, říkám: Dobrý den, Jacquesi, jak se daří? A on: ‚Viděl jsem tu tvojí Ledecky… Tak to je něco monumentálního!‘ To bylo od Jacquese Roggea, který už v té době měl zdravotní problémy, strašně pěkné. Člověk si říkal, jak ty věci vnímá detailně. A tohle na něj zapůsobilo. Tenhle double v historii českého sportu určitě patří mezi největší úspěchy.“
Co nešťastný mužský hokejový nároďák?
„Ti jdou na medaili!“
Myslíte?
„Povídal jsem si s jedním z šéfů českého hokeje. Je to generační výměna. Když jsme jeli do Nagana, tak jsme na tom byli podle mého tak špatně jako teď. Prohráli jsme ostudně s Němci, pak si to tam sedlo. Nemyslím si, že jsme mimo konkurenci a ostatní jsou o parník před námi. Je to o tom, jak si to tam sedne, jaký se poskládá tým. Že jim budeme říkat, že jsou mizerní, to tomu nepomůže.“
ČESKO NA ZOH |
||||
| ZOH | Celkem | Zlato | Stříbro | Bronz |
| Pchjongčchang 2018 | 7 | 2 | 2 | 3 |
| Soči 2014 | 8 | 2 | 4 | 2 |
| Vancouver 2010 | 6 | 2 | 0 | 4 |
| Turín 2006 | 4 | 1 | 2 | 1 |
| Salt Lake City 2002 | 3 | 1 | 2 | 0 |
| Nagano 1998 | 3 | 1 | 1 | 1 |
| Lillehammer 1994 | 0 | 0 | 0 | 0 |
| VELIKOSTI VÝPRAV NA OH A ZOH |
| OH Peking 2021 115 |
| ZOH Pchjongčchang 2018 94 |
| OH Rio de Janeiro 2016 105 |
| ZOH Soči 2014 88 |
| OH Londýn 2012 133 |
| ZOH Vancouver 2010 92 |
Ester Ledecká 
Hokejová reprezentace 
Markéta Davidová 
Martina Sáblíková
„V hokeji musíte zkoušet chodit štěstí naproti, nesmíte jen čekat a být pasivní. Musíte mít sebevědomí, že ten gól dáte,“ říká Slavomír Lener. Jak vzpomíná na Nagano? A proč je podle něj mužský hokej v krizi? Podívejte se ve videu czechteam.tv.
SNOWBOARDING: Větší šanci na medaili, potažmo tu zlatou, česká výprava nemá. Spojení Ester Ledecká a alpský snowboarding prostě pořád skvěle funguje. V úterý brzo ráno našeho času se pustí sportovkyně střídající „prkno“ a lyže do obhajoby zlata. „Co jsem měl možnost vidět, je Ester pořád ve snowboardu ve formě, má stále hodně navrch. Takže je tam velká šance,“ je přesvědčený bývalý reprezentant ve stejné disciplíně Petr Šindelář, který se účastnil Her ve Vancouveru v roce 2010. Celý rozhovor čtěte ZDE>>>.
BIATLON: Český biatlonista Adam Václavík měl dnes potřebný pátý negativní test na koronavirus a ve večerních hodinách odletí na olympijské hry v Pekingu. Sedmadvacetiletý reprezentant by se mohl zapojit do sobotního sprintu. Biatlonový svaz o tom informoval na svém webu. „Už jsem byl trochu skeptický a cítil bezmoc. Hodnoty u PCR testů totiž klesaly hodně pomalu. Nakonec jsem to stihl za pět minut dvanáct. Je to takové první vítězství,“ řekl Václavík, který měl první pozitivní výsledek na covid-19 na konci ledna po návratu ze Světového poháru v Anterselvě.
BIATLON: Na minulé olympiádě ještě sám závodil. Po ukončení kariéry před dvěma lety už ale Michal Šlesingr bývalé kolegy sleduje jen v televizi. U té mu bylo v pondělí české jedničky Markéty Davidové až líto, když netrefila poslední terč závodu. „Podmínky nebyly úplně těžké, ale ani ideální. Takže výkon je to pěkný, jen je škoda, že neměla víc štěstíčka na své straně,“ řekl. Do dalších závodů jí věří. Celý rozhovor čtěte ZDE>>>.
SANĚ: Dostala tu nejtvrdší ránu. Rodina gruzínského sáňkaře Nodara Kumaritašviliho, který před dvanácti lety zahynul při hrůzné nehodě přímo v olympijské dráze ve Whistleru, se ale nevzdala své dlouholeté vášně. Na Hrách v Pekingu závodil o víkendu jeho bratranec Saba. „Nechtěl jsem, aby po Nodarovi saně v Gruzii umřely,“ vysvětluje Saba. Více čtěte ZDE>>>.
SNOWBOARDING: O tuhle dívku má zájem celý svět. Sněhová obojživelnice Ester Ledecká je pár dní po startu olympijských her v Pekingu žádanou senzací. Zvlášť, když snowboardový závod v paralelním slalomu ji čeká už v úterý. Svá mediální okénka si pečlivě vybírá, ale pro deník Sport si čas udělala. Spolu s bratrem Jonášem, uznávaným výtvarníkem a všestranně nadaným umělcem, který svou imaginací vytvořil sestřino alter ego STR. Více čtěte ZDE>>>.
Podívejte se na večerní olympijské zprávy shrnující pondělní dění v Pekingu.
BIATLON: Jindřich Šikola je trenér české juniorské biatlonové reprezentace a bývalý osobní trenér Markéty Davidové. Co je to mít talent na biatlon, jak se trénuje a jaká byla Markéta Davidová? Co si myslí o nejdůležitějším okamžiku, kdy dnes minula poslední ránu ve vytrvalostním závodu a přišla tak možná o olympijské zlato?
HOKEJ: České hokejistky už mají postup do čtvrtfinále v kapse! Prohrou proti Dánsku si sice zkomplikovaly vyhlídky na postup, nakonec jim k jistotě pomohla pozdější výhra Švédska nad Čínou. Ve hře je ještě důležité první místo, které by znamenalo vyhnutí se zámořským favoritům ve čtvrtfinále. To mají svěřenkyně Tomáše Paciny stále ve svých rukou, stačí v úterním zápase porazit Japonky (od 9:40) alespoň za dva body. Jaký je formát play off ženského olympijského turnaje a jaké jsou možné soupeřky českých hokejistek ve čtvrtfinále? Čtěte ZDE>>>.
SANĚ: Německá sáňkařka Natalie Geisenbergerová vede v polovině olympijskou soutěž a útočí na třetí zlato v řadě. Anně Čežíkové patří 29. místo.
ALPSKÉ LYŽOVÁNÍ: Uff, to byly nervy. Kdo si v pondělí ráno nařídil budík na nepříjemných 5.00, aby sledoval olympijský sjezd mužů, rozhodně nelitoval. Naskytla se mu podívaná na velmi náročný, napínavý a nebezpečný sjezd, v němž Beat Feuz potvrdil roli jednoho z favoritů. Johan Clarey, kterému je 41 let, bral jako černý kůň stříbro. V akci byly i sáně svážející do cíle zraněného závodníka a také krev v obličeji jiného borce. Více čtěte ZDE >>>
SNOWBOARDING: Trenér českého snowboardcrossového týmu Marek Jelínek přijímá jednu ránu za druhou. Na olympiádě v Pekingu chybí po zlomenině nohou hvězda Eva Samková, v dějišti her se zranil Jan Kubičík a on sám jezdí v Číně na tréninky z izolace. Jelínek se dostal do speciálního režimu, protože byl vyhodnocen jako blízký kontakt člověka s pozitivním testem na koronavirus. „Seděl jsem od něj v letadle přes uličku,“ řekl Jelínek v on-line rozhovoru s novináři z dějiště her. „Představa, jak si užít olympijské hry, vypadá jinak. Jsem spíš v lágru, ale můžu být šťastný, že trenérskou činnost to neomezuje,“ dodal.
SHORT TRACK: Italská rychlobruslařka na krátké dráze Arianna Fontanaová obhájila olympijské zlato na 500 m, má rekordní desátou medaili. Mužům na 1000 m vládli Číňané.
SKOKY NA LYŽÍCH: Bláznivý závod smíšených družstvev končí suverénním vítězstvím Slovinska. Druhé skončilo Rusko, třetí naprosto senzačně Kanada. Závod poznamenalo hned 5 (!) diskvalifikací skokanek z favorizovaných zemí, o šance kvůli nevyhovujícím kombinézám přišlo Rakousko, Japonsko, Německo i Norsko. Česka sestava ve složení Ulrichová, Kožíšek, K. Indráčková a Koudelka skončila sedmá.
BIATLON: Konečně se dočkala a stálo to za to. Biatlonistka Lucie Charvátová v devětadvaceti letech zažila olympijskou premiéru. A tentokrát nebyla žádným postrachem střelnice. Ve vytrvalostním závodě chyby udržela na dvou a o místo se vměstnala do top dvacítky. „Asi mi svědčí, když je zima jako kráva,“ usmívala se. Rozhovor čtěte ZDE>>>
